Jiráskův Hronov
Pro milovníky amatérského divadla dnes začíná 75. ročník festivalu Jiráskův Hronov. Do 13. srpna mohou návštěvníci zhlédnout na dvě desítky souborů z celé republiky. Ze zahraničí letos festival obohatí divadla Teatr Źywy Bielawa z Polska, Divadlo Perpetuum mobile Bruneck z italských Jižních Tyrol, Divadlo Commedia Poprad ze Slovenska, Divadlo Apron Halle z Německa a Divadlo So-bytie Petrohrad z Ruska.
Kořeny historie festivalu sahají velmi hluboko, přibližně do let 1826-1827, kdy se v hronovské škole hrálo první divadelní představení. Později, po první světové válce, se občané města usnesli na výstavbě vlastního divadla, kterému byl 26. srpna 1928 za účasti Aloise Jiráska slavnostně položen základní kámen. Přibližně po dvou letech, které stavba trvala, se na jevišti Jiráskova divadla odehrálo slavné divadelní představení Lucerna. Necelý rok poté, v roce 1931, byl uspořádán první festival českých, moravských a slovenských ochotníků, na kterém byla uvedena Jiráskova díla. Od té doby se každý rok počátkem srpna do Hronova sjíždějí ochotnické soubory nejen z Čech a Moravy, ale mnohdy i ze zahraničí, aby s velkou dávkou nadšení předvedly to, co pro ně znamenají divadelní prkna.
Uvidíme, co přinese letošní jubilejní ročník festivalu, který lidé ochotní veřejně vystupovat, a nejen oni, dozajista považují za národní tradici.
Nejposlouchanější
-
Herbert George Wells: Válka světů. Průběh brutální invaze Marťanů na Zemi na konci 19. století
-
John Wyndham: Den trifidů. Co se stane, když většina lidí přijde o zrak? Čte Norbert Lichý
-
Konstantin Biebl: Cesta na Jávu. Exotické zážitky českého básníka z cesty do jihovýchodní Asie
-
Kdy pravda podobá se prstu na ústech. Jan Skácel jako básník v překladech děl od Sofokla po Lorcu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
