Jindřich Štreit – fotograf lidskosti. Zvukový portrét významného představitele současné dokumentaristické školy
Téměř rok zachycoval rozhlasový režisér a dokumentarista Miroslav Buriánek život fotografa Jindřicha Štreita. V hudebně zvukové ambaláži se zkušený rozhlasový tvůrce pokusil zachytit a stylizovanou akustickou formou vyjádřit magii, tajemno, humor, ironii i určitou dimenzi surreálna Štreitových fotografií.
Tvůrčí bilance Jindřicha Štreita, známého fotografa venkova, je obdivuhodná a úctyhodná: sedm set výstav doma i v zahraničí a řada vydaných monografických knih. Narodil se v roce 1946 ve Vsetíně na Valašsku, s rodiči a sourozenci se pak přestěhoval do podhůří Jeseníků. Nakonec se spolu se svou ženou Agens usadil v Sovinci na Bruntálsku, zapadlé vesničce, kde není ani pošta.
Jindřich Štreit je úspěšným umělcem a předním evropským fotodokumentaristou, jeho fotografie jsou zastoupeny ve sbírkách nejznámějších světových muzeí a galerií od New Yorku po Paříž. Oplývá nezdolně nevyčerpatelnou energií, činorodostí a vitalitou.
Bez Leiky neudělá ani krok. Pořizuje tisíce záběrů. Zachycuje vztahy mezi lidmi. Jindřich Štreit v době rozvinutých digitálních technologií fotografuje analogově, pracuje s manuálními kinofilmovými zrcadlovkami s černobílým filmem. Jeho fotografickou výbavu tvoří aparáty Leika M6 a Nikon FM-2 s širokoúhlými objektivy 35 a 28 mm.
Miroslav Buriánek
Každého člověka, kterého fotografuje, si musí souzněle procítit – ať už vesničany na Olomoucku, narkomany, vězeňkyně ženské věznice v Pardubicích, dělníky, mnichy nebo postižené v ústavech. Štreit je totiž fotografem komunikace, obyčejných situací a autenticity prostých lidských životů.
Související
-
Intuitivní fotografie. Kde se bere touha zachytit okamžik?
Rozhlasový autor a režisér Miroslav Buriánek zkoumá vlastní puzení k fotografování, zachycení okamžiku a možnosti reflexe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…
Jan Pokorný, moderátor
Tulák po hvězdách
Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.
