Jevíčko: Rok římsko-germánských válek

27. květen 2019

Archeologické výzkumy po roce 1989 ukazují, že římské legie pronikly na našem současném území ve druhé polovině 2. století mnohem dál na sever, než se tradičně předpokládalo. Před třemi lety objevili odborníci z Regionálního muzea v Litomyšli pozůstatky římské přítomnosti i v Jevíčku na Malé Hané, které se tak stalo dosud nejsevernějším známým bodem římského pronikání.

Římské legie se tenkrát snažily zatlačit Germány, kteří ohrožovali římskou říši a jejichž kmeny se na Malé Hané usídlily už na přelomu letopočtu. Město Jevíčko v této souvislosti vyhlásilo letošní rok Rokem římsko-germánských válek. V tomto duchu se na přelomu května a června nesl tradiční festival Jevíčkovění a římsko-germánský rok vyvrcholí na podzim archeologickou konferencí. O Římanech, Germánech a kultuře na malém městě hovoří Blanka Stárková s archeologem Eduardem Droberjarem z univerzity v Hradci Králové a s radním města Jevíčka Rudolfem Beranem, inspirátorem a organizátorem snad všeho místního kulturního dění.

„V Jevíčku byla při záchranném archeologickém výzkumu objevena část římského příkopu z doby markomanských válek ve druhé polovině 2. století,“ říká Eduard Droberjar. „Příkop naznačuje, že byl součástí opevnění. Římské tábory měly většinou pravoúhlé tvary obdélníku nebo čtverce. Římská armáda je musela budovat vždycky za pochodu. Když legionáři došli do nějakého místa, museli do setmění vybudovat opevnění. Takzvané pochodové tábory mívaly mělké příkopy. Ten v Jevíčku je poměrně hluboký. Můžeme tedy předpokládat, že římská armáda tam pobývala delší dobu, týdny nebo měsíce. Kolegové z brněnského Archeologického ústavu předpokládají, že tábor zabíral plochu 24-25 hektarů. Z toho se dá vyvodit, že tam mohla být minimálně jedna římská legie, to znamená asi 6000 legionářů.“

Jak archeolog dále uvádí, předpokládá se, že Římané chtěli na území jižní Moravy a západního Slovenska vybudovat novou provincii, Markomanii, a tím zamezit přístupu Germánů do římského světa. Právě proto tak hluboko pronikli na sever: na Slovensku do dnešního Trenčína, na Moravě do Hulína, Pravčic, Olomouce, na Malé Hané do Jevíčka. Centrem nové provincie možná měl být Mušov.

„Předpokládá se, že se tady na konci markomanských válek do roku 179-180 mohly odehrát i nějaké zásadní boje, o kterých víme z písemných pramenů,“ podotýká Eduard Droberjar. „Proto také zaměřujeme výzkum i na lesní prostředí, kde se podle našich předpokladů mohli Římané s Germány utkat.“

Zatím se Římané s Germány utkali jen symbolicky, v podobě historických skupin na letošním festivalu Jevíčkovění, jehož se zúčastnila dobrá polovina obyvatel třítisícového města. „Naší ambicí není ani tak kulturní život organizovat, jako spíš ho probouzet,“ objasňuje smysl těchto kulturně společenských místních akcí Rudolf Beran. „Jednodušší cesta, jak přistoupit ke kultuře na malém městě, je pozvat už zavedené umělce, udělat vystoupení a zaplatit honorář. My jsme se vydali tou druhou cestou: do našeho nažení jsme postupně zaangažovali všechny místní organizace, základní uměleckou školu, základní školu, gymnázium, místní umělce, knihovnu, muzeum a další složky. Letos jsme spojili kulturu s historií – festival byl i vzdělávací – a bylo pro nás velice důležité, že jsme s archeology našli spřízněnou řeč.“

Podle Rudolfa Berana Jevíčko na příští rok chystá Rok židovské paměti ve městě.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.