Jevhenija Kononenko: Telefonická elegie

Na jakémsi úřadě se náhodně dá starý muž do řeči se starou ženou. Pozná v ní ale svou předválečnou kamarádku. Tak začnou noční rozhovory dvou starých lidí, které příbuzní berou jako obtížné břemeno. Nejraději by se jich zbavili a nastěhovali se do jejich bytů.

Nejde o sociálně laděnou prózu, i když poměry na Ukrajině tvoří kulisu příběhu, jde o svět, který nechceme vidět, slyšet a účastnit se ho, protože spěje výhradně ke smrti.

Skvělá vypravěčka a znalkyně lidské povahy

Známá ukrajinská prozaička Jevhenija Kononenko (*1959, Kyjev) se dovede mistrně vcítit do svých hrdinů. Její povídky jsou plné otevřených zpovědí, týkajících se nejintimnějších věcí člověka, dovede promluvit syrově, ale přesto velice lidsky. Hrdiny nesoudí, nekomentuje jejich počínání, jen je předkládá jako zrcadlo toho, o čem se „ve slušné společnosti“ nikdy nemluví. Její román Oběť zapomenutého mistra (2007), příběh pátrání po zapomenutém traktátu lvovského barokního sochaře Pinsela, označila kritika za thriller připomínající knihy Dana Browna.