Jens Peter Jacobsen: Niels Lyhne

Desetidílná četba na pokračování z románu dánského spisovatele. Niels Lyhne je přesným plodem svého prostředí. Jacobsen až s chirurgickou přesností analyzuje oba jeho rodiče, aby vysledoval prvky, které Nielse utvářejí. Ale Jacobsen je zároveň velký lyrik, a tak jeho metodu psaní je možné označit jako „naturalismus – lyrický“.

Jensi Petru Jacobsenovi (1847–1885) trvalo nějaký čas, než se rozhodl, jestli se bude věnovat dráze vědecké, nebo umělecké. V šestnácti odešel z do Kodaně a tam se po maturitě začal věnovat přírodním vědám. Jeho práce o sladkovodních řasách na severním Sjedlandu byla dokonce odměněna zlatou medailí kodaňské univerzity, což je dodnes veliké a poměrně vzácné uznání.

Jacobsen rovněž psal o Darwinovi a jako první přeložil do dánštiny obě jeho hlavní díla, O vzniku druhů a Původ člověka. Nakonec se ale přece jen stal spisovatelem.

02998207.jpeg

Jak si autor sám zapsal: jeho nejvyšší ambicí bylo „převést věčné zákony přírody, její nádheru, záhady a divy do světa básnictví“. To je téměř klasický recept na umělecké dílo tvořené podle zásad tehdy nového a šokujícího naturalismu. A také jeho prvotina novela Mogens, je téměř programovým dílem naturalistické literatury.

Niels Lyhne – Jacobsenův druhý a poslední román – vyšel roku 1880 a je typicky dánským dílem. Typická postava dánské literatury je totiž snivec bez křídel, člověk, který se mnohokrát rozbíhá ke skoku, ale nikdy neskočí, protože na vlastní skok mu nezbudou síly.

Román měl nesmírný vliv v cizině. „ Werther naší generace,“ říká o Nielsi Lyhnovi Stefan Zweig; Nielse Lyhna obdivovali Ibsen i Freud, často se uvádí, že Zweig a Rilke se začali učit dánsky, „abychom jej mohli ještě jednou a ještě více zbožňovat“.

U nás ho nadšeně uvítal Šalda, miloval ho Machar, Šrámek i jiní. Právě Šalda upozornil na to, jak „tento básník tak vnitřní a psychický... (je) otevřený také světu vnějšímu v tom, co má nejhlubšího a nejbezprostřednějšího v pocitech“.


Účinkuje:Ivan Řezáč

Autor: Jens Peter JacobsenRežie: Ivan ChrzPřeklad: Miloslav ŽilinaPřipravil: Rudolf Matys

autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.