Jeffreymu je šoufl
Jednu z nejkvalitnějších divadelních produkcí o prázdninách v Praze lze najít na letní scéně Divadla Ungelt, která se nachází pod Loretou v sousedství restaurace U Zlaté hrušky. Inscenací, jež je zde uváděná od 8. do 31. července a měla premiéru na jaře letošního roku v Ungeltu, je hra Jeffreymu je šoufl.
Její hrdina, londýnský novinář Jeffrey Bernard, není postavou fiktivní. Žil v letech 1932-1997 a sloupky, v nichž líčil své opilecké příhody, pravidelně vycházely v respektovaném týdeníku Spectator. Hra napsaná Bernardovým přítelem Keithem Waterhousem (do češtiny ji přeložil Jiří Hanák a nastudoval Julek Neumann) je pak vlastně jakýmsi jejich dramatizovaným kondenzátem.
Výběr Oldřicha Kaisera pro roli, v níž po deset let zářil na londýnské scéně Peter O'Toole, byl velmi šťastný. A to nejen proto, že se díky tomu zachovala rozostřená hranice mezi fikcí a realitou, na které se hra nacházela již v nastudování pro anglického diváka, ale především proto, že se tak posílila autentičnost její výpovědi. To si uvědomíme hned při první scéně, v níž se notorik Jeffrey probudí ráno v prázdné zavřené hospodě, doklopýtá k výčepu a třesoucíma se rukama si nalije "vyprošťováka".
Hra je mozaikou epizod, v nichž si Jeffrey zpřítomňuje významné momenty své opilecké kariéry a mezitím volá hospodského, aby ho přišel vysvobodit. Vzpomíná na střety se šéfredaktorem, na kumpány v pití, na to, co se jim na společných tazích přihodilo, zoufá si nad svým soužitím s ženami a promýšlí svůj nekrolog. Kaiser skvěle zvládá Jeffreyho proměny a jeho pomyslné přesuny z času vyprávění do času vyprávěného. Z tohoto časového pásma vzpomínek pak vystupují Jeffreyho protihráči - desítky mužských a ženských postav. O ty mužské se dělí Rostislav Novák a Jaroslav Hanuš, ženy - od Jeffreyho mrtvé manželky přes milenky až po sestřičku v nemocnici - pak ztělesňuje Karolina Kaiserová.
Humoristický nadhled a ironizující tón hry je u interpretů - zvláště pak u obou Kaiserových - přetaven v obdobný přístup k postavám, jež ztvárňují (u otce byl při premiéře výkon propracovanější než u dcery). Zároveň ale díky svému soucitu s nimi probouzejí v divákově vědomí pocit, že ani ten, kdo už je zcela na dně, opilec, jenž se své slabosti nedokáže vzepřít, nepřestává být člověkem.
Nejposlouchanější
-
Charles Dickens: Vánoční koleda čili Vánoční povídka s duchy. Dojemná proměna lidského srdce
-
O. Henry: Vánoce na objednávku. Když bohatý zlatokop zatouží o Vánocích obdarovat maličké
-
Peter Turrini: Josef a Marie. Štědrovečerní příběh dvou důchodců
-
Vladislav Vančura: Šlépějemi krále Přemysla. Král železný a zlatý a jeho hledání vyvolené ženy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
