Je fascinující, kam Johann Le Guillerm dovedl nový cirkus, říká o největší hvězdě Letní Letné mim a pedagog Ctibor Turba

Z prstů si vytvořil pistolku, vystřelil a shora se k němu snesl papír. Chytil ho, složil z něj vlaštovku, dýchl jí na hrot a poslal vzhůru. Vlaštovka se zatočila a přistála mu na předloktí. On ji opět popadl, poslal vzhůru, vlaštovka přistála na stejném místě. A znovu a znovu. Když už měl vlaštovčiny přítulnosti dost, dýchl na ni naposledy, vystřelil z pistolky a pták padl na zem. „Kolik grifů se musel naučit, aby vlaštovka přistávala stále na stejném místě?“ komentuje um francouzského novocirkusového mága Johanna Le Guillerma jeho někdejší pedagog z cirkusové školy v Chalons en Champagne, herec, mim a režisér Ctibor Turba.

Francouzský cirkusový umělec Johann Le Guillerm|foto:Profimedia

Procítit se ke kvalitě 

Le Guillerma, respektive jeho představení Terces, letos uvidí i návštěvníci festivalu Letní Letná (11.–31. 8.), a podle Ctibora Turby jde o to nejlepší, co svět této disciplíny nabízí. Le Guillermova zdánlivě minimalistická, propracovaná a chytrá série skečů je alternativou ke světu velkolepých a výpravných produkcí. Jeho devízou je pak svoboda založená na soběstačnosti. „Myslím, že není jednoduché po divákovi chtít, aby poznal, který novocirkusový soubor přiváží kvalitu. K tomu rozhodnutí se každý musí dopravit citem,“ odpovídá Turba na dotaz, jak oddělit cirkusové zrno od plev. „Například mí francouzští studenti říkali, že Cirque du Soleil je vyleštěný, napucovaný cirkus,“ říká směrem ke kolektivu s kořeny v první polovině 80. let, jehož produkci návštěvníci Letní Letné dobře znají. 

Když dobré znamená nové

K výuce na novocirkusové škole v Chalons en Champagne se Ctibor Turba v polovině 80. let dostal poté, co o této instituci natočil dokument pro jednu švýcarskou produkci. Nabídce filmování předcházelo švýcarské a francouzské uvedení Klaunerie z produkce Divadla Alfred, které Turba v 70. letech spoluzakládal. „Měl jsem pověst člověka, který přišel s určitým typem interpretace, klauniády, a to mě nominovalo na roli pedagoga,“ konstatuje. S Johannem Le Guillermem se prvně setkal až při natáčení. „Tehdy mi ještě se svým spolužákem říkal, že je na škole chtěli ovínit perspektivou něčeho nového, perspektivou cirkusové revoluce. Ale taky dodal, že nové věci ho nezajímají, že chce dělat hlavně dobré věci. A možná, že dělat dobré znamená dělat nové. Tehdy předznamenal události, které se opravdu staly.“ 

Ctibor Turba dále v rozhovoru popsal, jak francouzská škola rostla v dialogu starého s novým a jak se svými studenty bojoval za větší obraznost i novou formu dramaturgie. „To, kam ti kluci dovedli otázku formy, moderní žongláže a interpretace balanční techniky, je pro mě fascinující,“ konstatuje. Turbovu někdejší podporu chválí i sám Le Guillerm, jenž na jedné z předchozích pražských návštěv řekl: „Jeho důvěra v to, co jsem chtěl dělat, pro mě tehdy byla nejcennější.“