Jdi se umýt (uzdravení slepého)
O hodnotě života Řeči o rovnosti všech lidí se dobře poslouchají, ale hůř se uvádějí v život. Lidstvo zažilo několik revolucí, jež si daly do vínku tuhle ušlechtilou myšlenku, aby ve jménu rovnosti nastolily nevídaný teror. Už francouzské "egalité" bylo varováním. Neboť, jak to mistrně popsal George Orwell ve slavné Farmě zvířat, když se zavede rovnost, je jenom otázkou času, kdy se zjistí, že někteří jsou si rovnější a ještě rovnější, až ti nejrovnější nakonec ovládnou všechny ostatní.
Je spočítáno, že každou vteřinu se na naší planetě narodí čtyři lidé. Už ve chvíli prvního nádechu jsou přitom jejich šance velice různé. Je totiž drobný rozdíl přijít na svět v rodině amerického miliardáře nebo v kmeni indiánů od Zambezi. Není úplně stejné narodit se v buckinghamském paláci nebo v severokorejském gulagu. A to ještě nemluvíme o schopnostech nebo omezeních, které zmíněné čtyři děti mají. Jedno se narodí jako hudební génius a jiné jde do života s postižením.
Skeptici se proto občas pokoušejí o optimismus větou, že aspoň před smrtí jsme si všichni rovni. Každou vteřinu ale zemřou na naší planetě dva lidé, a smrt je k jednomu milosrdná a k jinému krutá. Sumou všeho je konstatování, že mezi miliardami lidí nenajdete dva, kteří by si byli skutečně rovni. Každý je originál, a tím pádem je neopakovatelný i jeho osud.
Bible ovšem tvrdí, že v jedné věci rovnost přece jenom platí. Všichni jsme stvořeni Bohem, v jehož očích máme hodnotu. Je o tom paradoxní příběh nešťastníka, který byl od narození slepý, navíc v dobách, kdy mocní teologové pokládali postižení za jasný důkaz hříchu. V jeho případě řešili absurdně logickou otázku: kdo vlastně zhřešil? On anebo jeho rodiče? Dostal ji taky Ježíš a jeho odpověď byla velice zvláštní: to postižení má svůj smysl, zatím ho nevidíte, ale až přijde pravý čas, bude každému jasný.
Pak dodal cosi o tom, že je světlem světa, plivl na zem, vzal bláto, potřel jím oči slepého a řekl mu: jdi se umýt do támhle toho rybníka. Slepec šel a když se umyl, zjistil, že vidí. Byla to taková změna, že ho rodáci vůbec nepoznali a dohadovali se, jestli to není nějaký dvojník. Ukázalo se, že postižení nejenom nebylo důsledkem hříchu, ale mělo dokonce tajemný účel - ukázat, že všichni mají hodnotu.
Jenomže učení teologové nemínili opouštět dobře zavedený kastovní koncept nerovnosti lidí jako důsledku hříchu. Začali proto řešit další hlavolam: zázrak je zázrak, ale kdo nám řekne, jestli je za ním Bůh nebo ďábel? A div se světe, jejich debata skončila vyhnáním uzdraveného člověka. On jim totiž kastovní systém narušil. Získal zrak za cenu nepřízně mocných.
V dalším dějství se tento člověk, jehož jméno ani neznáme, setkal s Ježíšem. Uvěřil v něj a padl na kolena. A Ježíš prohlásil: přišel jsem na svět, aby slepí viděli, a ti kdo vidí, aby se zamysleli, jestli čirou náhodou nejsou slepí. Takže: má hodnotu skutečně každý život? Má hodnotu i ten život, který se jeví jako snůška utrpení a zbytečnosti? Má hodnotu život nechtěný? Přesně tyhle otázky nám po sobě nejslavnější neznámý slepec navěky zanechal.
Nejposlouchanější
-
Miloš Urban: Nože a růže. Pánská jízda s nečekaným překvapením
-
Victor Hugo: Devadesát tři. Václav Voska v jedné z hlavních rolích dramatizace slavného románu
-
Lucie Faulerová: Smrtholka. Téma rodinné tragédie zabalené do jemného humoru
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.