Jaroslav Hašek: O vychovatelích a dětech. Povídky v podání Jiřího Lábuse, Petra Nárožného a Otakara Brouska ml.

Téma naznačené v titulu bylo oblíbeným námětovým okruhem Haškových humoresek. Rodiče, vychovatelé, učitelé, kněží a na druhé straně sirotkové nebo děti z nejchudších rodin, které musí vynakládat mnoho lstivosti, bystrosti a mazanosti, aby obstály v zápase s krutým světem dospělých, či rozmazlené dítky z rodin mohovitějších, které zase jiným způsobem čelí svému osudu. Texty byly vybrány z knihy Terciánská vzpoura.

Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Dětská hra
Učme znát dítky přírodu
Ejemovis Rézinka
V hodině náboženství
Pepíček Nový vypravuje o zasnoubení své sestry
Terciánská vzpoura
Útrapy vychovatele
Školní výlet
Poplašný signál


Připravil:
Jiří Vondráček
Účinkují:
Petr Nárožný, Otakar Brousek ml. a Jiří Lábus
Režie: Markéta Jahodová
Natočeno: v roce 2013

Jaroslav Hašek se prosadil jako pohotový žurnalista a autor nesčetných povídek, črt a humoresek, s nimiž pronikl pod vlastním jménem i pod četnými pseudonymy do různých zábavných a satirických časopisů i do řady denních listů (Kopřivy, Karikatury, Veselá Praha, Humoristické listy, Světozor, Lid, České slovo, právo lidu a dalších). Proslavil se románem Osudy dobrého vojáka Švejka postavy dobrého vojáka Švejka za světové války (I.–IV. díl, román zůstal nedokončen), které vycházely od března roku 1921 jako lidová četba v sešitech na pokračování.

Otec Jaroslava Haška byl učitelem matematiky na střední škole, matka pocházela z jižních Čech. Sám Hašek živil historku o tom, že byla dcerou baštýře. Dospívající Hašek přerušil po smrti otce studium na gymnáziu, nějaký čas se učil se drogistou a nakonec v roce 1902 maturoval na obchodní akademii. Nakrátko se stal bankovním úředníkem, ale poté dal přednost volnému povolání spisovatele. Náměty svých povídek (jimiž debutoval v Národních listech) těžil nejprve z cest, které podnikal pěšky po zemích Rakousko-Uherska i po dalších státech střední a jihovýchodní Evropy.

Po roce 1904 se načas sblížil s anarchistickým hnutím na severu Čech a v Praze, redigoval některé jeho listy (Omladinu, Komunu, Chuďasa) a přispíval do nich svými protimonarchistickými a sociálně kritickými fejetony. Před volbami do říšské rady v roce 1911 vyjádřil Hašek svůj ironický poměr k veřejnému životu, když se prohlásil kandidátem Strany mírného pokroku v mezích zákona.

Čtěte také

Po několika pokusech o pravidelné zaměstnání (lokálkáře v Českém slově, redaktora Světa zvířat, majitele Kynologického ústavu), neschopen podřídit se požadavkům spořádaného manželství, opustil Hašek rodinu a žil jako pověstná postava noční Prahy u přátel nebo se znovu vydával na toulky. Tak jej zastihla první světová válka. V rychlém sledu následovaly další zásadní životní zkušeností: cesta na frontu (1915), ruské zajetí, příchod k československým legiím (1916) a obětavá práce pro ně (hlavně v časopise Čechoslovan), rozchod s legiemi a vstup do Rudé armády (1918), v jejíchž řadách se Hašek dostal jako žurnalista, redaktor několika časopisů a politický pracovník ve významných funkcích až na Dálný východ. Odtud byl odeslán na pomoc revolučnímu boji doma.

Do Prahy přijel koncem roku 1920. Byl sledován policií, osočován a přijímán s nedůvěrou z různých stran. V těžké hmotné i osobní situaci (v nerozhodném citovém vztahu ke své první a druhé ženě, kterou si přiváži z Ruska), unikal do dřívějšího způsobu života. Větší soustředění na práci náhodně nalezl v městečku Lipnice nad Sázavou na Českomoravské vysočině, kde psal a diktoval Osudy dobrého vojáka Švejka až do své nenadálé smrti 3. ledna 1923.

autoři: Jiří Vondráček , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Související