Jana Knitlová: Měsíc – a celý život

25. únor 2022

„Když mi bylo třináct, odjeli jsme na dva roky do Číny. Tatínek byl geolog, jako jeden z expertů měl projektovat přehrady na řekách, co tečou z Himalájí. Byly to dva roky prázdnin. Bohužel ale v období Velkého skoku: viděli jsme spoustu mrtvých, epidemie, popravy… Ale taky nádhernou přírodu: dvacetimetrové rododendrony, lesy plné afrikánů, které tam rostly jako u nás fialky. A chrámy, a jezera plná polodrahokamů.“

Tak začíná pozoruhodná autorská kniha malířky a ilustrátorky Zdenky Krejčové. Vznikla neuvěřitelně rychle, v podstatě za měsíc – i když až po více než šedesáti letech od iniciačních pubertálních zážitků.

Čtěte také

Před rokem, po přečtení knížky Jak umírat a žít lepší život s komentářem dalajlámy, se autorce začaly náhle dělat obrázky. „Skoro jsem je nestíhala kreslit a vůbec jsem nemohla přestat. A přitom málokdy dělám pérovky, jsem zvyklá spíš na akvarel. Něco se ve mně uvolnilo, pořád jsem brečela a kreslila.“

Doma se jí ptali, jestli dělá zas nějakou knihu (těch Krejčová ilustrovala víc než dvě stovky, od dětských až po atlas rostlin.) „Ne, já nevím, já to prostě musím nakreslit,“ odpovídala. Měla zásoby nepálského dopisního papíru, který se tu kdysi prodával. „Jako by to pro mě někdo připravil. Pak najednou to samo ustalo – jako když zavřeš kohoutek.“

Čtěte také

Ty zvláštní kresby byly vystaveny v knihkupectví Trigon – a odtud přišel i nápad na jejich další uplatnění: redaktorka stejnojmenného nakladatelství, básnířka Božena Správcová, natočila a přepsala to, co Krejčová vyprávěla o svých zážitcích i o snech, které se jí na to téma desítky let zdály. Výsledkem je kniha nazvaná Jako sen, vzácně propojená obsahem i formou, příjemná na pohled i k uchopení. „Sličná,“ říkávalo se kdysi.

Ale co může být tak zajímavého na vyprávění puberťačky z 50. let? A nejde o nějakou rychlokvašku, když to celé včetně šestapadesáti celostránkových kreseb vzniklo v podstatě za měsíc?

„Tři minuty a celý život,“ řekl Picasso jednomu zájemci, kterému byla Mistrova bleskově načrtnutá kresba drahá, když na ni malíř přece potřeboval jen pár minut.

Čtěte také

Nesrovnávám autorku s Picassem. Její práce mluví za sebe – spousty knižních ilustrací i pro Artii, obrazy, malby na hedvábí, dřevěné betlémy. Nemusí se zviditelňovat. Pokud by na sebe chtěla upozornit exkluzivními zážitky, udělala by to už dávno. Ale jí se to udělalo až po desítkách let. Až pak přišel čas sklizně toho, co jí podvědomí za život nastřádalo.        

Vybudováním mostu k sobě třináctileté se tak Krejčová po více než šedesáti letech naplno propojuje se světy poznanými i jen tušenými a umožňuje to i čtenáři. To zcela zvláštní v jejím příběhu přerůstá do obecného: nic není tak dávno ani tak daleko, aby se to každého z nás nějak nedotýkalo, hrana zvoní, jsme jedné krve…

autor: Jana Knitlová
Spustit audio