Jan Vladislav: Příběhy
Nositel mnoha ocenění (včetně francouzského Řádu umění a literatury, českého Řádu T. G. Masaryka nebo Státní ceny za překladatelské dílo) Jan Vladislav (1923 – 2009) byl básník, překladatel a esejista. Na jeho profesním i osobním životě se silně podepsaly dva totalitní režimy, ale Jan Vladislav dokázal si s nimi nijak nezadat. Prostřednictvím vltavského Světa poezie se můžeme seznámit s poslední nevydanou sbírkou veršů neokázalého básníka s názvem Příběhy.
V roce 1948 byl Jan Vladislav z politických důvodů vyloučen z pražské univerzity, patřil k prvním signatářům Charty 77, v roce 1981 byl donucen k emigraci a žil ve Francii, ze které se po pádu komunismu natrvalo vrátil do Prahy. Krom vlastních básnických knih, překladů, adaptací z mnoha jazyků a esejisticky laděných knih publikoval také obsáhlé deníky. Svoji poslední básnickou sbírku „Příběhy“ ale za svého života již nestačil publikovat a ta zůstala v rukopise. Nicméně několik měsíců před smrtí poskytl Jan Vladislav rukopis sbírky literární redakci Českého rozhlasu 3-Vltava, sám řadu básní načetl a tak mohl vzniknout tento pořad. Autor vznik sbírky okótoval lety 1997 až 2006 a v básních můžeme číst, jak se dějiny literatury proplétají s autorovými osobními příběhy.
V režii Hany Kofránkové své verše čte sám autor a listování v poezii Jana Vladislava připravil Miloš Doležal.
Nejposlouchanější
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jon Fosse: Syn. Čtyři zlomení lidé a křehký příběh o neúspěšných „pokusech o život“
-
Gilbert Keith Chesterton: Boží trest. Otec Brown pátrá, kdo prorazil záletníkovi lebku kladivem
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.