Jan Urban a Marek Pivovar: Masakr. Poválečná tragédie, o které se muselo mlčet

V internetové encyklopedii najdeme podrobnosti k nočnímu dramatu z roku 1945 pod heslem Masakr na Švédských šancích. Právě tam, nedaleko Přerova u obce Horní Moštěnice v noci z 18. na 19. června 1945 příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky vedeni poručíkem Karolem Pazúrem a osvětovým důstojníkem Bedřichem Smetanou zmasakrovali 265 německých obyvatel Slovenska. Zavražděni byli hlavně karpatští Němci a Maďaři, ale také několik Slováků, kromě 71 mužů zahynulo oné noci 120 žen a 74 dětí.

Temnou kapitolou poválečných dějin Československa se léta zabývá publicista a historik Jan Urban. Přečetl knihy, prostudoval archivy, hledal zasuté dokumenty a poslední pamětníky. Pak vytvořil postavu Jana Kapitána a společně s dramaturgem a dramatikem Markem Pivovarem ji poslali do boje za spravedlnost. Jejich westernový hrdina nemá mnoho času, blíží se totiž rok 1948...

Urban a Pivovar otevírají své vyprávění v roce 2015, ale velmi rychle se propadneme v čase do divokých poválečných let. Píše se rok 1947 a Jan Kapitán se snaží vypátrat viníky masové vraždy na Švédských šancích. Tragédie smrti 265 nevinných lidí se během výslechů skládá jako puzzle v děsivý obraz. 

„Ten proces je politický. Jeho cílem je očernit komunistickou stranu,“ říká masový vrah Karol Pazúr, který je sice nakonec odsouzen na dvacet let, ale ve vězení se díky vlivným soudruhům téměř neohřeje. Po propuštění pak obdrží jako hrdina protinacistického boje a funkcionář Svazu protifašistických bojovníků řadu vyznamenání. Jan Kapitán bojuje s větrnými mlýny, ale nemůže jinak.