Jan Kochanowski: Z básní

Dne 22. srpna 2014 si připomínáme 430 let od úmrtí Jana Kochanowského, předního básníka polské renesance, který je považován za nejlepšího slovanského autora Evropy.

Český rozhlas Vltava mu věnuje nedělní odpolední Souzvuk. Touto polsko-českou hudebně-básnickou kompozicí vás v překladech Ericha Sojky a Jana Pilaře a v dramaturgii a režii Michala Bureše provede Dita Vojnarová.

Nie dbają moje papiery / O przeważne bohatery; / Nic u nich Mars, chocia srogi, / I Achilles prędkonogi; Ale śmiechy, / Zwykły zbierać moje karty. Pieśni, tańce i biesiady / Schadzają się do nich rady. / Statek tych czasów nie płaci, / Pracą człowiek próżno traci. / Przy fraszkach mi wżdy naleją, / A to wniwecz, co się śmieją.

Úctyhodný rozsah Kochanowského latinských a polských veršovaných i prozaických textů budí dodnes pozornost odborníků i čtenářů. V polštině Kochanowski vydal 301 frašek, 59 písní, 150 přeložených žalmů (vydaných souborně pod názvem Davidův žaltář).

Je rovněž autorem cyklu 19 žalozpěvů věnovaných své zemřelé dcerce Voršilce, řady anekdot, překladatelem fragmentu III. knihy Homérova eposu Ilias, spoluautorem traktátu o polské ortografii a polygrafických zásadách, autorem příběhu o Čechu a Lechu a mnohého dalšího.

Jan Kochanowski patří k těm polským renesančním autorům, jejichž dílo v českých překladech ožívá již od konce 16. století. Velkou zásluhu na tom má polsko-český genealog a historik, autor mravně výchovných a příležitostných skladeb Bartoloměj Paprocký z Hlohol. Světově proslulou píseň Czego chcesz od nas, Panie, za Twe hojne dary (dosl. Čeho si žádáš, Pane, za Tvé hojné dary) přeložil v době své emigrace v polském Lešně do češtiny Jan Amos Komenský a vložil ji do kancionálu s názvem Kancionál, To jest kniha Žalmů a Písní duchovních, vydaného v Amsterodamu roku 1659.

Nedbají tyhle mé archy / na reky a patriarchy / nic jim Mars, ač řízný strohý / ani Achil rychlonohý / ale žerty ale smích / sbírám na stránkách svých knih. / Písně, tance s mumraji / rády na nich bývají. / Vážnost dneska málo platí / prací člověk jenom tratí / k frašce vždy mi nalejí, / za to, že se zasmějí.

Od poloviny 18. století je Jan Kochanowski považován za klasika polské literatury, velmi často se citují části jeho veršů, jeho díla jsou součástí povinné školní četby, osvícenští teoretici literatury a spisovatelé Kochanowského tvorbu hodnotí superlativy. Proč to?

Jeho verše dodnes s neúprosnou věcností a otevřeností promlouvají k dnešku, kají se za přehmaty, jichž se lidé dopouštějí, ukazují jim cestu v lepší příští. A zároveň moc dobře vědí, že jsou toliko nehmatnými slovy a že konkrétní skutky vzcházejí z myslí a srdcí lidí.

Účinkují: Rudolf Moliński, Josef Bartoň a Dita Vojnarová Autor: Jan KochanowskiPřeklad: Erich Sojka, J. A. Komenský a Jan PilařRežie: Michal Bureš

Připravila Olomouc.