Jan Jandourek: Výšková diskriminace
Před mnoha lety jsem ve společenské rubrice jistého časopisu četl dopis čtenáře. Napsal ho muž malého vzrůstu, který se stěžoval, že vysocí muži mají zvláštní zálibu v tom nacházet si partnerky drobné postavy a na lidi, jako je on, už žádné vhodné ženy nezbývají. Dopis končil výzvou, ať vysocí muži přenechají malé dívky malým mužům.
Předpokládám podle svého pozorování, že to dopadlo jako každá prosba o dobrovolné sebeomezení lidstva, totiž nijak.
Čtěte také
Existuje několik osvědčených receptů, jak může muž překonat své (převážně psychické) problémy s výškou, může se stát řeckým rejdařem, diktátorem nebo hollywoodskou filmovou hvězdou a budou se kolem něj sbíhat ženy, které bude mít problém složit do své rozměrné limuzíny. Z nějakého důvodu se pro tuto průzračně snadnou cestu většina lidí nerozhodne.
Není ale osobní problém, aby se časem nestal i sociální otázkou. Jak konstatuje příspěvek na BBC, diskriminace na základě výšky je jedním z nejméně známých a diskutovaných předsudků a jedním z nejobtížněji ověřitelných. Výzkumy nicméně ukazují, že na profesní úrovni ovlivňuje postava muže i ženy hmatatelným, i když trochu odlišným způsobem jejich osud. Ovlivňuje, nikoli předurčuje, ale pro problémy to stačí.
Čtěte také
Studie ukazují, že výška koreluje s vyšším příjmem: personalisté dávají přednost vyšším kandidátům a výška ovlivňuje možnosti povýšení. Výzkumy ukazují, že vyšší muži a ženy jsou vnímáni jako „vůdčí osobnosti“, jsou považováni za dominantnější, inteligentnější a zdravější; vyšší muži mají větší šanci dosáhnout manažerských pozic.
Když je něco předsudek, skrývaný, nebo neuvědomovaný, funguje. Předsudky mívají nějaký racionální základ. Učeně se tomu říká „evoluční glorifikace výšky“. Prostě bylo kdysi výhodné být vyšší. Co na tom, že rytíři a panovníci bývali kdysi ve srovnání s námi poměrně mrňaví. Bývali vysocí kdysi a zřejmě mohli zasadit úder na bojišti pod lepším úhlem, nebo měli přes hlavy v bitevní vřavě lepší přehled. Ještě předtím přes vysoké traviny na nějaké planině viděli blížící se kočkovitou šelmu dříve.
Čtěte také
Ta doba je ale pryč. Představa, že vysoký člověk je vhodnější pro nějaké funkce, třeba řízení, ale zůstala. A tím jsme u toho, jestli se s tím dá něco dělat. Jakmile psychologové konstatují, že boj proti „výškové diskriminaci“ bude takzvaný dlouhodobý proces, je nám jasné, že výsledku se nedožijeme. Doporučení expertů dopadnou jako výzva onoho malého muže, co se dožadoval ohledu od dlouhánů.
Nakonec proti předsudkům může jedinec bojovat jen stejnou prastarou zbraní. Každý se o sebe musí postarat sám a bojovat, jak umí. Většina problémů se stejně odehrává v hlavách a jediná, kterou máme, je ta vlastní.
Nejposlouchanější
-
E. T. A. Hoffmann: Slečna ze Scudéry. Napínavý příběh dvojí existence jednoho pařížského zlatníka
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Tanec se slovy v rytmu jazzu. Oslavte s Vltavou 100 let Josefa Škvoreckého
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
