František Langer: Jízdní hlídka. Dramatický příběh ze sibiřské anabáze československých legií
Ve svém dramatu Jízdní hlídka vzdal František Langer poctu legionářům, kteří se v bojích první světové války zvláště na ruské frontě zasloužili o vznik samostatného československého státu. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Při psaní vycházel z vlastních zážitků a zkušeností. Odveden byl už v roce 1914, krátce po skončení studia medicíny, nejprve narukoval na Bukovinu, později se dostal na Haličskou frontu, tam se nechal zajmout a vzápětí vstupil do Československých legií. Zpátky do vlasti se vrátil až v únoru 1920 přes Japonsko a Čínu.
V roce 1935, kdy Jízdní hlídku napsal, působil František Langer jako dramaturg v Divadle na Vinohradech. Ve třicátých letech, kdy začínala být naše nedávno vydobytá státnost zase ohrožená, připomínal hrdinství a soudržnost Čechů a Slováků, kteří neuhýbají své povinnosti a nevzdávají se ani tváří v tvář několikanásobné přesile.
Spolu s Plukovníkem Švecem Rudolfa Medka patří Langerova Jízdní hlídka k nejvýznamnějším divadelním hrám s legionářskou tematikou, obě byly krátce po svém vzniku také filmově zpracovány.
Rozhlasovou inscenaci v roce 1997 natočil režisér Jiří Horčička a zahráli s v ní Ladislav Frej, Pavel Rímský, Filip Blažek, Svatopluk Skopal, Ivan Trojan, Jan Šťastný, Miroslav Středa, Aleš Procházka, Antonín Molčík a další.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
-
Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.