Jan Jandourek: Kdy přestává volný čas člověka uspokojovat
Je snadné uvěřit, že kdybychom nemuseli pořád pracovat, nebo mohli pracovat mnohem méně hodin, byli bychom šťastnější a žili bychom život plný rozkošnických zážitků. Ve zdravých i nezdravých podobách. To však nevysvětluje, proč si někteří důchodci vybírají práci na volné noze a někteří výherci loterie se rovnou vracejí do práce.
Dosažení dokonalé rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem souvisí s tím, proč pracujeme.
Čtěte také
Práce nám může poskytnout pocit kompetence, který přispívá k dobré pohodě. Dokonce se zdá, že práce nás činí šťastnějšími i v situacích, kdy bychom raději volili volný čas. To prokázala v roce 2009 řada experimentů provedených badateli z univerzit v Chicagu a Šanghaje.
Při nich měli účastníci možnost být nečinní (čekat 15 minut v místnosti na zahájení experimentu) nebo být zaměstnaní (jít 15 minut na jiné místo, aby se mohli zúčastnit experimentu). Výzkumníci zjistili, že ti, kteří strávili 15 minut chůzí, byli nakonec výrazně spokojenější než ti, kteří strávili 15 minut čekáním. Zaneprázdněnost zřejmě přispívá ke štěstí, i když si myslíte, že byste raději byli nečinní.
Čtěte také
Nedávná studie naznačila, že skutečně existuje něco jako příliš mnoho volného času – a že naše subjektivní pohoda skutečně začne klesat, pokud ho máme více než pět hodin denně. Nezdá se, že by trávení dnů bez námahy na pláži bylo klíčem k dlouhodobému štěstí.
V devíti zemích a na desítkách tisíc účastníků výzkumníci nedávno zjistili, že většina lidí (více než 50 procent v každé zemi) by přesto dala přednost šťastnému životu, pro který je typické hédonické, rozkošnické štěstí. Přibližně čtvrtina lidí však dává přednost smysluplnému životu ztělesněnému prací pro dlouhodobé cíle. Malé, ale přesto významné množství lidí (asi 10 až 15 procent v každé zemi) se rozhoduje pro bohatý a rozmanitý zážitkový život.
Čtěte také
Vzhledem k těmto rozdílným přístupům k životu je možná klíčem k dlouhodobé pohodě zvážit, který životní styl vám vyhovuje nejlépe. Buď hledáme rozkoš, zaměřujeme se na cíle, nebo střídáme zážitky různého druhu.
Možná je dobré dodat, že šťastní jsme už tehdy, když vůbec máme možnost si aspoň trochu vybírat. Nebývalo to po většinu lidské historie pravidlem a na mnoha místech světa dodnes není.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
