Jan Grossman: Striptýz

Striptýz realizuje sexuální téma výrazně divadelní formou. Je bytostně obřadný. (...) Striptýz není životem, je hrou na život.

Jan Grossman se narodil 22. května 1925 v Praze. V letech 1945–48 studoval srovnávací literaturu a estetiku na FF UK (v roce 1949 byl ze studií vyloučen) a souběžně působil jako redaktor deníku Mladá fronta (1945–1946), který v květnu 1945 spoluzakládal, týdeníku My (1945), měsíčníku Listy (1948) a jako lektor činohry Národního divadla (1946–1949). V letech 1949–1953 pracoval jako dramaturg a režisér brněnského Státního divadla, 1953–1956 v Burianově Armádním uměleckém divadle, 1956–1958 byl redaktorem nakladatelství Československý spisovatel a směl znovu publikovat (předmluvy a doslovy v knihách Jiřího Ortena, Františka Halase, Bertolda Brechta). Za svou kritickou činnost musel na konci roku 1958 z nakladatelství odejít.

V letech 1959–1960 spolupracoval s Laternou magikou, 1959–1962 působil jako dramaturg a režisér v Městském divadle na Kladně. V rozmezí let 1962–1968 byl šéfem činohry Divadla Na zábradlí – v jejím vrcholném období zde uvedl mj. hry Alfreda Jarryho Král Ubu (1964), Václava Havla Vyrozumění (1965) a vlastní dramatizaci Kafkova Procesu (1966). Po roce 1968 znovu nesměl publikovat ani režírovat, do 1975 však mohl hostovat v západní Evropě. Poté působil na mimopražských scénách, hlavně v Chebu a v Hradci Králové, od 1982 směl znovu pracovat v Praze, nejprve v Divadle S. K. Neumanna, od roku 1989 v Divadle Na zábradlí, kde byl v letech 1991–1993 uměleckým ředitelem.

Jan Grossman vstoupil do literatury v posledních válečných letech články o tradici, možnostech a aktuálních úkolech moderní literatury. V článcích pro časopisy Generace a My 1945–46 vnímal autentický marxismus jako východisko z krize moderní společnosti, ale kritickým rozborem zároveň docházel k jeho faktické neuskutečnitelností. Přechod k neideologickému, analytickému pohledu na skutečnost a umělecké dílo od druhé poloviny 40. let rozvíjel a s vnucenými přestávkami uplatňoval do konce 60. let ve svých stěžejních statích o kritice, poezii, dramatu a divadle. Výbor z nich byl uspořádán pod titulem Analýzy (samizdat 1988, 1991), dalším výborem byly Texty o divadle (1999 a 2000).

Jan Grossman překládal dramata E. 0' Neilla, T. Williamse, A. Millera, L. N. Rachmanova aj. Zemřel 10. února 1993 v Praze.