Jakub Hlaváček: Nakladatelství Malvern vzniklo z potřeby vydávat autory, které jsem měl rád

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jakub Hlaváček

Knihy o mystice, hlubinné psychologii, přírodních vědách, ale i próza a poezie – to všechno vychází u nakladatelství Malvern. V jeho čele stojí rodák z Liberce, vystudovaný religionista, fanoušek Francie a překladatel Jakub Hlaváček, kterého si do Vizitky pozval Petr Šrámek.

Už jako kluk Jakub Hlaváček hodně četl, není proto překvapivé, že v patnácti letech se poprvé setkal s tvorbou francouzské avantgardní umělecké skupiny Vysoká hra.

Členové seskupení, jehož jádro tvořili spolužáci z lycea v Remeši Roger Gilbert-Lecomte, Robert Meyrat a René Daumal, ale také ve Francii usazený malíř Josef Šíma, neměli daleko k surrealistům. Experimentovali se změněnými stavy vědomí i s literárními formami a mezi lety 1927 a 1932 vydávali časopis Le Grand Jeu.

„Členové Vysoké hry měli zájmy, které se vymykaly tomu, co vrstevníky běžně zajímá. Spojovala je touha po metafyzické zkušenosti,“ řekl ve Vizitce Jakub Havlíček.

Zájem o Vysokou hru mu vydržel až do dneška a jeho nakladatelství Malvern se jí v nedávné době důkladně věnovalo – ve třech svazcích vydalo v českém překladu všechna čísla časopisu Le Grand Jeu, texty autorů spojených se skupinou a také publikaci o Josefu Šímovi, která posloužila jako katalog k jeho loňské výstavě Cesta k Vysoké hře. „Cítil jsem to jako splátku dluhu,“ dodal Hlaváček. Vysoká hra ho totiž mimo jiné nasměrovala ke kurzům francouzštiny, díky kterým si záhy mohl začít číst texty v originále.

Úspěch mají knihy o výchově dětí

Hlaváček vystudoval religionistiku a filologii a „nakladatelský projekt“ chápal jako pouhý koníček. V devadesátých letech se totiž na škole setkal s myšlenkami inspirativních osobností, například Zdeňka Neubauera nebo Václava Cílka, a chtěl je zpřístupnit širší veřejnosti. S kamarádem si proto pořídili tiskařský stroj a knihy zkoušeli sázet sami. Hlaváček si ale záhy uvědomil, že stojí o profesionálnější způsob práce.

Dnes Malvern vydává 40 až 50 titulů ročně, tematické rozpětí je široké: od poezie (například Petr Motýl, Adam Borzič) a prózy až po literaturu ovlivněnou mystikou, knížky o hlubinné psychologii nebo přírodních vědách. Nejlépe se přitom v Malvernu podle Hlaváčkových slov prodávají knihy o výchově dětí.

Láska k francouzštině i Francii a potřeba klidu dovedla rodinu Jakuba Hlaváčka do kraje nedaleko města Colmar, kde jeho děti začaly chodit do školy. Manželka Alice si našla práci v ústavu pro hendikepované a Jakub Hlaváček začal Malvern řídit na dálku. Jeho postřehy?

„Francie nabízí celou plejádu možností podpory menších nakladatelství, byrokracie je tam ale mnohem zavilejší než u nás. Přesto se tam cítím jako doma, Francouzi jsou otevření, slušní. I jejich kulturní dějiny jsou mi blízké.“

Kde vznikl název Malvern, čím Jakuba Hlaváčka zaujala postava arménského mystika, spisovatele a skladatele Georgie Ivanoviče Gurdžijeva, je Malvern finančně soběstačný a jaké je to, když pražské nakladatelství řídíte z Francie? Poslechněte si celou Vizitku.