Jakub a jeho pán. Július Satinský a Milan Lasica v Kunderově melancholické komedii o úskalích lásky
Kdo asi tam nahoře píše naše životy na zemi? Je to dobrý, nebo špatný básník? To jsou otázky, jež si během svého putování kladou protagonisté slavné komedie Jakub a jeho pán, kterou podle románu Denise Diderota napsal Milan Kundera a pro rozhlas upravil a režíroval Milan Lasica. Ten také vedle Julia Satinského ztvárnil jednu z hlavních rolí. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
V úterý 11. 7. 2023 zemřel spisovatel Milan Kundera. Bylo mu 94 let. Od roku 1975 žil ve Francii. Ke Kunderovým nejznámějším dílům patří například romány Žert, Nesnesitelná lehkost bytí či soubor povídek Směšné lásky. V souvislosti s úmrtím autora uvádíme jeho hru Jakub a jeho pán. Jde o dramatickou poctu velkému Denisi Diderotovi a melancholickou komedii o úskalích lásky. Vyrůstá z rozkoše vyprávění (a přerušování) líbezných milostných historek i kruťáckých intrik, oslavuje krásu lidské pošetilosti i její rub – hořkost z prázdnoty a opakování.
V nejistotě světa, v němž nevíme, kam jdeme, je Kunderova variace na román Jakub Fatalista velikou poklonou Jakubovu a Pánovu přátelství. Režisér i úpravce Kunderova textu, Milan Lasica, využil možností, které vedle hry významů a i milostných dobrodružství nabízí i hra jazyková – slovenština obou protagonistů v kontrastu s češtinou ostatních účinkujících. Ale především – výkon slavné herecké dvojice vytvořil z postav Jakuba a Pána „jednu duši ve dvou hlasech“ a podtrhl tak cenu lidského porozumění ve světě, v němž „vpřed“ je doslova „všude“.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
