Jak přepočítat verše na autorské archy
Tereza Semotamová hovoří s romanistkou Vlastou Dufkovou a s hispanistkou a romanistkou Anežkou Charvátovou o překladatelské a nakladatelské praxi, podmínkách knižního trhu a změnách, kterými tato oblast prošla od konce 80. let minulého století. Připravila Milena M. Marešová.
Jak si vybavují ty dny, kdy se něco začalo lámat? Anežka Charvátová byla čerstvou absolventkou filozofické fakulty a 17. listopadu 1989 byla na Národní třídě: „A pak jsem v euforii prožívala všechny následující dny. Pro mne to bylo něco úžasného, a hlavně si vybavuji, jak jsme šli po nábřeží a viděli jsme ten obrovský dav. To jsme si všichni říkali, tak teď už je to tady…“
Vlasta Dufková, bezprostředně po mateřské dovolené pracovala v nakladatelství Odeon, jehož sídlo bylo na Národní třídě: „Byli jsme v redakci soubor individualistů, ale cítili jsme, že je třeba něco udělat společně. Já si pamatuji ten pocit, když jsme vstoupili do ulice z chodníku.“
V Odeonu se mluví cizími jazyky
Prestižní nakladatelská značka se osvědčila například v komunikaci ze zahraničními reportéry, kteří byli do Odeonu posíláni, protože tam pracovali překladatelé ovládající cizí jazyky. Ale i obecně, „pověst“ nakladatelství Odeon zdá se být bez poskvrny, prostředí v nakladatelství dodnes působí jako „ráj v době útlaku“, což Vlasta Dufková potvrzuje: „Odeon, jeho redakce, byl ´relativní ráj´, opravdu, to bylo něco dost těžko uvěřitelného v té neuvěřitelné době.“
Jak vyjednávají překladatelé
„Já si myslím, že uživit se literárním překladem problematické,“ polemizuje Anežka Charvátová s názorem, že překladatelé jsou individualisté, kteří si nedokáží vyjednat dobré pracovní podmínky. „V naší zemi je to problém ani ne tak kvůli nakladatelům, ale protože máme velmi malý trh. Proto nemůžeme prodat dostatek výtisků na to, aby se z toho slušně uživil nakladatel i překladatel. Do jisté míry jsou to dané podmínky.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.