Jak mohou vypadat moderní papírové hračky v digitálním věku? Třeba jako když hledáte postavičky v mracích

Omalovánky jsou oblíbenou kratochvílí pro kluky, holky, děti i dospělé. První grafické listy určené k vymalování vodovkami se objevily před více než 150 lety v newyorském nakladatelství McLoughlin Brothers a jejich autorkou byla Kate Greenawayová, po níž je pojmenována britská cena pro ilustrátory dětských knížek. Dospělácké omalovánky se zrodily v 60. letech a jedny z prvních výtisků nabízely satirické motivy z korporátního prostředí nebo politického dění.

Překonat strach z bílé čtvrtky

Moderní verzi omalovánek, které překračují hranice dané předkreslenými objekty, nabízí projekt Zdimalovánky Kateřiny Novák Termeové. Inspirací pro ni byl malíř a grafik Vladimír Boudník, který vytvářel abstraktní kresby na základě náhodných skvrn a prasklin na zdech. Kateřina ale chtěla, aby každý mohl rozvíjet svou fantazii v klidu a teple domova, proto přenesla fotografie zdí na papír a vydává je v sadě po osmi kusech. Tvary, které se na nich objevují, slouží jako odrazový můstek pro fantazírování a dokreslování.

Jedna z osmi karet v balení ukrývá také Zdimala. „Zdimal byla jedna z prvních postaviček, kterou jsem viděla. Zahlédla jsem ho na hřbitovní zdi v Čakovicích, kam jsem chodila uspávat moji holčičku, která nedokázala jinde usnout,“ vzpomíná autorka.

„Zdimalovánky fungují podobně, jako když se díváte na mraky a hledáte, co vám připomínají. Nabízí ale mnohem víc, než jen vymalování obrysů, které na první pohled ve fotografii zdi rozpoznáte. Zdimalováky rozvíjí také mezigenerační dialog. Na rozdíl od klasických omalovánek, kdy dospělí často odbyde dítě pochvalou, tady se sám může hned zapojit do rozvíjení fantazie. Pomáhají také mnoha dětem i dospělým překonat strach z bílé čtvrtky,“ podtrhuje Kateřina Novák Termeová.

Volně stáhni, vytiskni a hraj si

Autorský projekt Pipasik se zrodil v době, kdy byly jeho zakladatelky a architektky Zuzana Šuleková a Jitka Musilová na mateřské dovolené a marně hledaly pro své děti hračky, které by jim vizuálně i obsahově vyhovovaly. Cílem projektu je vytvářet takové hry, které dětem přinesou nějaké informace nebo budou rozvíjet jejich motoriku, přibližuje Zuzana Šuleková v ArtCafé.

Pipasik nabízí celou řadu autorských hrátek jako třeba vyšívánky svetrů pro zvířata nakreslená na papírových kartách, poznávačku ptáků nebo hru Stela, kde děti můžou fluorescenční nití spojovat hvězdy do souhvězdí a učit se je poznávat. „Snažíme se nabízet nejen zábavu, ale i poučení a držet se motta, aby si dítě mohlo na konci říct: já jsem to zvládl sám,“ odpovídá Zuzana Šuleková na otázku, co má splňovat dobrá papírová hra pro děti.

Na stránkách projektu najdete také sekci aktivit, kde si můžete zdarma stáhnout jakýkoliv podklad pro hračku, učební pomůcku nebo zkrátka jen papírovou kratochvíli, kterou obě autorky vytvořily původně pro své děti.

Oživování starých papírových hraček

Oživování starých papírových hraček a herních systémů se věnuje také Ateliér a nakladatelství NaPOLI Martiny Kupsové a Alžběty Zemanové a k jeho zakladatelkám patřila také Alžběta Skálová.

Čtěte také

Odhodlala jsem se malovat na velký formát, říká ilustrátorka a malířka Alžběta Skálová

Uskupení, které se věnuje také autorským knihám a grafickému designu. Autorky v minulosti experimentovaly mimo jiné optickými hračkami jako jsou s flipbooky nebo taumatropy. V poslední době se Alžběta Zemanová věnuje kreslení a vytváření vlastních bláznivých pohádkových postav a neotřelých hraček.

Nově výtvarně pojaté vystřihovánky, zoetrop čili domácí minikino nebo stínové divadlo má také v nabídce rodinná grafická dílna Uutěrky, které se zaměřuje na sítotisk.