Ilja Hurník: Lov na pláč. Komedie o psychiatrovi, houslistovi a hledání hudební struktury pláče
Dva přátelé, muzikant a psychiatr, mají poněkud zvláštního koníčka. Nahrávají si na magnetofon lidský pláč a následně jej přepisují do not. Podaří se jim natočit pláč tesklivý, závistivý, vzteklý. Jen jeden ne a ne ulovit – pláč radostný, šťastný… Groteskní komedií Lov na pláč připomínáme sté výročí narození Ilji Hurníka. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Opravdu rozmanité umělecké zážitky může posluchačům Českého rozhlasu evokovat jméno Ilji Hurníka, tvůrce několika talentů i profesí. Někteří si ho vybaví jako hudebního skladatele, jiní jako klavíristu, další jako hudebního pedagoga a ještě další jako spisovatele a dramatika.
Velmi osobitá je i stopa, kterou za sebou nechal na poli rozhlasové dramatiky. Pro scénáře jeho her (např. Moli, Hudebně doložený Ezop, Klavíristé, Seance, Profesor Morus, Stručná rukojeť dějepisná, Stradivariana) je typická hravost, ironie a především originální výchozí nápad, často ze světa hudby nebo z historie.
Pláč má hudební znaky, vždycky tytéž, podle toho, co je jeho příčinou. Takže hudební analýzou lze příčinu určit.
citát ze hry Ilji Hurníka Lov na pláč
Mnoho z nich natočil režisér Jiří Horčička, stejně jako Lov na pláč v roce 1969. V hlavních rolích účinkují Jiří Němeček, Zdeněk Řehoř, Jaroslava Adamová, dále Miloš Kopecký, Slávka Budínová, Vlasta Jelínková, Ludmila Roubíková a další.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.