Hudební recepty z Marseille
Francouzský přístav Marseille hostí každoročně o posledním březnovém víkendu obrovitý festival a hudební veletrh Babel Med.
Babel proto, že směsice stylů a kultur zde prezentovaná připomíná příslovečný Babylon, a Med protože Marseille je vstupní branou do moře francouzsky nazývaného Méditerranée, česky Středozemní. Jeho břehy zpočátku vymezovaly stylové rozpětí programu - od Maroka až po Turecko. Tyto zeměpisné limity ovšem už dávno padly a letošní program nabízel mimo jiné spektakulární hráče na bicí z Koreje, ohnivou cumbii z Chile a hned několik slibných objevů z Afriky.
Ta největší překvapení ovšem tradičně pocházejí z místní, marseillské kuchyně. Letos to byla skupina Kabbalah, propojující punkovou kousavost s atmosférou futuristického kabaretu a repertoárem východoevropských klezmerbandů. Pozoruhodné je, že rodilí Francouzi jsou v této sestavě v menšině - skupina má zpěvačku z Petrohradu, basistu z Kamerunu a polského kytaristu.
V reportáži Petra Dorůžky uslyšíte vedle studiových i koncertních nahrávek také rozhovory s některými z účinkujících - se zpěvačkou Christine Salem z ostrova Reunion i s kytaristou Justinem Adamsem, jinak spoluhráčem Roberta Planta, který na Babel Medu vystoupil se skupinou Juju.
Čajovnu o festivalu Babel Med vysíláme v pondělí 11. dubna od 19 hodin.
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Mario Gelardi: Zlomatka. Tesařová a Myšička v italské hře o následcích jednoho coming outu
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
