Hudba z Evropy i Afriky na Respectu
Na pražské Štvanici proběhne tento víkend jeden z našich nejprogresivnějších festivalů zaměřených na world music - Respect.
Letošní ročník přinese nejen hudbu z Konga, Alžírska, Maroka či Etiopie, ale také je platformou pro nové domácí talenty, a díky tomu se můžete tuto neděl těšit na vysoce originální pražskou skupinu s francouzským názvem l'Arrache Coeur. K názvu - v překladu Srdcerváč - ji inspirovaly romány Borise Viana. Stylově neohraničená, nástrojově dobrodružná sestava používá niněru (na obrázku), tedy archaické housle opatřené klávesami, pro které komponovali skladatelé evropské klasiky.
Tříčlenné jádro tvoří Hanuš Axmann, jinak člen orchestru Národního divadla, který střídá basklarinet se saxofony, akordeonista František Tomášek, a Daniel Kahuda, který hraje na zmodernizovanou verzi niněry. V rozšířeném obsazení s hosty můžete slyšet dudy, ženský zpěv či bicí. Navzdory starým nástrojům je ale výsledek ryze současný, k dalším stylovým pramínkům patří tango a jazzová improvizace.
Členové kapely l'Arrache Coeur budou hosty Čajovny Petra Dorůžky v pondělí 6. června.
Na festivalu Respect Music dále vystoupí berberská skupina Oudaden z Maroka, zpěvačka Sahra Halgan ze Somalilandu, mistr balkánského soulu Louis ze Srbska. K vrcholům programu patří Staff Benda Bilili z Konga a zpěvačka Souad Massi (na obrázku) z Alžírska. Ta k nám přijíždí podruhé, s novým, v pořadím už čtvrtým albem Ô Houria, což znamená v překladu z arabštiny Svoboda.
Nejposlouchanější
-
Jolanta Trojak: Svatava. V Praze plné tajných spolků, okultistů a jogínů se objeví dívka-médium
-
Jack London, král dobrodružství. Poslechněte si sedm jeho povídek
-
Jméno. Rychlopalná komedie, ve které výběr jména pro potomka převrátí vztahy jedné spořádané rodiny
-
Lars von Trier: Dogville. Město, kde každý zná každého. A kde se cizinka může stát snadnou kořistí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.