Hudba jako protest a povzbuzení. Pořad věnovaný dílům spojeným s událostmi let 1938 a 1968
Ve dvacátém století zažila naše zem dvojí okupaci. Tu první předznamenalo odtržení pohraničních území, druhá, o třicet let později, se vydávala za bratrskou pomoc. V obou případech reagovali skladatelé, neboť hudba dokáže nejen povzbuzovat a utěšovat, ale také protestovat.
V moderním světě zalesněné hory nepředstavovaly překážku. Československo, země v klínu těchto hor, v obou případech představovala strategicky důležité území. Roku 1938 pro Adolfa Hitlera a jeho wehrmacht, jemuž mělo podmanění malé slovanské země usnadnit cestu k podrobení té velké slovanské země na východní straně. V roce 1968 se mělo Československo, ležící na samé hranici dvou politických světů, stát pevnou pojistkou proti zemím Západu.
Čtěte také
Je přirozeným instinktem přepadeného, že se brání, a národ se bránil. Ne zbraní, ale slovem, písní, vtipem, jinotajem. Umělci všech oborů se vyjadřovali prostředky, jaké jim jsou vlastní.
Jako reakce na obě události, na pocit zrady a zklamání a jako projev vzdoru, vznikla řada hudebních skladeb trvalé hodnoty, díla Vítězslava Nováka, Miloslava Kabeláče, Otakara Jeremiáše, Aloise Háby, Jana Nováka, Petra Ebena, Karla Husy a dalších. Zvláštní roli v nich sehrály symboly husitství a svatováclavské tradice, inspirace lidovou poezií, ale také biblické citáty a další motivy, jimž bylo snadno porozumět.
Napsala Vlasta Reittererová
Spoluúčinkuje Otakar Brousek
Hudební spolupráce Libor Dřevikovský
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
