Hrdinové v poezii
Svatá prostoto!
Poslouchejte na Vltavě od 29. června 2015 vždy ve 12:50. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví v jednom článku na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.
Hrdinové tohoto týdne jsou prosťáčci a hlupáci. Ten nejstarší, Margités, se vyskytuje už u Homéra. Je také možným předobrazem ošklivce Thersita, který hraje roli v Trojské válce do té doby, než ho Odysseus a „vážní“ hrdinové okřiknou a odstraní z hlavní scény. Ze zákulisí ho ovšem vytáhl William Shakespeare a obsadil ho do svého dramatu Troilus a Kressida.
Veršovaná povídka ze 13. století se jmenuje Trubert a strakatá koza. Její hrdina má hodně společného s naším Hloupým Honzou, i hlupák Trubert mění, až vymění a zažije při tom dobrodružství. Francouzský středověký text je ovšem mnohem neurvalejší a sexuálně rozpustilejší než středoevropská pohádka.
Román o růži je také jedno ze zásadních děl evropského středověku. Má dva autory, ten první psal příběh jako alegorii, v níž příroda zastupuje lásku, ten druhý ho obrátil do tělesného umění milovat. Rukopis, uložený v univerzitní knihovně v Cambridgi, obsahuje množství nádherných iluminací.
V básni o velkém vítězství u Blenheimu anglického romantika Roberta Southeyho vypráví dědeček vnučce o bitvě u bavorského Höchstadtu, kde Angličané porazili Napoleonovy Francouze. Děd líčí hrůzy bitvy i pohromu v zázemí a prostomyslně, refrénovitě opakuje slova „bylo to velké vítězství“. Tímto způsobem se báseň stává jednou z nejpůsobivějších protiválečných básní světové literatury.
Poslední prosťáček tohoto týdne se jmenuje Pápěrka, vznikl v roce 1930 z pera francouzského básníka Henri Michauxe. Je inspirován postavou Tuláka Charlieho i Franzem Kafkou, jeho překvapivé činy i nepochopitelná nečinnost jsou notně surrealistické.
Účinkují: Hynek Chmelař, Jan Bidlas a Kamil Halbich
Připravili: Robert Roreitner, Martin Šorm, Matouš Jaluška, Josef Hrdlička, Michal Špína Režie: Jaroslava Šiktancová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.