Hrdinky filmu Pěkně tučná sebeláska jsou tlusté a snaží se za to nestydět, říkají autorky
Na festivalu Scandi měl českou předpremiéru dokument o hnutí tlustých žen, které se za svou tloušťku nestydí a na sociálních sítích i ve veřejném prostoru se snaží svému okolí ukazovat, že hubenost a štíhlost nejsou jediné akceptovatelné tělesné tvary.
„Jak bys popsala moje tělo? Podle mě je prostě tlusté. Nemyslím si, že se to dá říct nějak líp,“ říká na začátku dokumentu vesele Marte, jedna ze čtyř postav, které režisérky dlouhodobě sledují. Dvě mladé Švédky, jedna Dánka a jedna Norka ve filmu popisují, jak se dřív utápěly v depresích kvůli tloušťce, ale pak došly k tomu, že život se nedá věčně odkládat.
Silné a autentické ženy
„Vyprávěly, že celý život čekaly, až se něco stane, až zhubnou, až si najdou přítele. Ale že teď už na nic nečekají a začaly opravdu žít, a to na nás udělalo dost velký dojem,“ říká režisérka Louise Detlefsen. Wilde, Marte a ostatní publikují na Instagramu videa, ve kterých tančí jen v bikinách, chodí ven v krátkých topech a všemožně se snaží neschovávat a chovat se stejně jako hubené ženy.
Čtěte také
Zároveň ale dokument ukazuje, že i tyto otevřené ženy mají své propady, deprese a momenty, kdy se za tloušťku pořád stydí. „Hledaly jsme čtyři silné ženy. Nechtěly jsme točit o obětech, ale současně jsme nechtěly vynechat to, že trpí,“ vysvětluje Detlefsen.
Zároveň autorky nezamýšleli točit o tématu, které vyvstane, kdykoliv je řeč o tloušťce – o její nezdravosti. „Nechtěly jsme se věnovat tomu, jak může být tloušťka nezdravá, je to pro každého jiné, je to velmi komplikované téma a my jsme hlavně chtěly být s těmi ženami,“ vysvětluje Louise Kjedlsen a dodává: „Určitě není zdravé být izolovaná, nešťastná, nezaměstnaná, což ty ženy bývají dost často právě kvůli tloušťce. Často trpí tím, co pro ně z tloušťky vyplývá.“
Žádné manipulace
V rozhovoru pro ArtCafé autorky popisují, že všechno, co ve filmu vidíme, vychází se skutečných prožitků hrdinek a situace nejsou vymyšlené pro film. „Třeba když jsme poprvé navštívily Helene, tak měla na ledničce inzerát s otázkou Chceš být modelka? a číslem na kurzy malířství. Bylo jasné, že se ještě budeme muset dohodnout na tom, aby nás tam nechali natáčet, ale úmysl jít nahá pózovat už měla ona sama.“
Dokument měl ve Skandinávii a například na prestižním festivalu IDFA v Amsterdamu divácky velmi vřelé přijetí. Občas se však objevovaly dotazy, proč jsou všechny hrdinky bělošky, složení obyvatelstva ve Skandinávii totiž není tak homogenní. „Neřídily jsme se v tomto případě požadavkem diverzity, hledaly jsme prostě 4 silné ženy. Navíc pro některé tlusté lidi to nedává smysl, proč bychom se měly zabývat rasou nebo etnicitou. Hlavní téma byla tloušťka a tlustí lidé se taky chápou jako menšina,“ odpovídá na kritiku Detlefsen.
Podle Louise Kjeldsen je film určený také všem rodičům. „Já sama mám dceru, které jsem se po natáčení šla omluvit, protože jsme měla v jejím dětství a pubertě různé poznámky na její vzhled. Říkala jsem jí třeba ‚Nemusíš jíst dva nanuky‘ a když si stěžovala, že je tlustá, tak jsem jí říkala, že nemá jíst. Taky jsem sama šla špatným příkladem, když jsem držela diety a ty vám většinou nepomůžou, jen po nich ztloustnete.“
Pusťte si celé ArtCafé – rozhovor, hudební výběr z londýnského grimeu od hudebního dramaturga Jiřího Špičáka a shrnutí aféry francouzské kulturní scény týkající se zneužívání mladých dívek spisovatelem a legendárním bonviánem a donem Juanem Gabrielem Matzneffem. Rešeršní příspěvek připravila Zuzana Kubišová.
Související
-
Kiruna se stěhuje. Český portrét švédského města osciluje mezi absurdnem a melancholií
Švédské město Kiruna, ležící za polárním kruhem, se přesouvá o několik kilometrů jinam, a to kvůli dolu na železnou rudu.
-
Tina a Vore. Temná love story ohledává hranice hororu a severské krimi
Canneský vítěz sekce Un Certain Regard vstupuje do českých kin.
-
Malý dánský zázrak. Tísňové volání naléhavě hovoří o důležitosti empatie
Přívlastek „mistrovský“ obvykle získávají velkolepá díla. Dánský thriller Tísňové volání si ho navzdory svému skromnému konceptu zaslouží také.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.