Houpu se mezi lehkomyslností a tragédií. Britský spisovatel Alan Hollinghurst a stopa, o které se nepsalo

Alan Hollinghurst (1954) je autorem šesti románů, z nichž do češtiny byly přeložené tři – Man Bookerovou cenou ověnčená Linie krásy, Cizí dítě a nejnovější Sparsholtova aféra. V pořadu zazní také nově přeložené úryvky z Hollinghurstovy prvotiny Bazénová knihovna (The Swimming-Pool Library), se kterým na sklonku 80. let jeho autor velmi otevřeně jako první literárně tematizoval homosexualitu.

Láska a erotika jsou jedním z témat i celého jeho následujícího díla, podobně jako otázka krásy a její podstaty, času, vzpomínání a zapomínání. Sám Hollinghurst se označuje za humoristu a jeho romány jsou čtivé, elegantní a plné literárních, hudebních a kulturních odkazů, které vytváří ve čtenáři dojmem, že se stal součástí nesmírně bohatého kulturního světa. Zároveň ale Hollinghurst píše vždy s lehkostí a náznakem ironie.

V rozsáhlém rozhovoru se autor mimo jiné vyjadřuje o svém dětství a dospívání v chlapeckých internátech, o své lásce k vážné hudbě – zvlášť k Wagnerovi – a k architektuře, zamýšlí se nad tím, jak se z jeho díla v době Margaret Thatcherové stal politický symbol, a mluví také o stárnutí.