Historická detektivka otevírající hned dvě 13. komnaty Finů. Románový debut Popel a sníh se dočkal českého vydání

Kniha Popel a sníh|foto:Nakladatelství Paseka

Je ovšem pravda, že pro našince představují 40. léta na dalekém severu již sama o sobě poměrně neokoukanou a exotickou látku. Autorka navíc svou historickou prózu vybavila detektivní zápletkou a dynamiku celého vyprávění umocnila tím, že se v něm střídají dvě dějové linie, odehrávající se v různé době a zachycené odlišným způsobem. První tvoří pásmo deníkových zápisků, nechávajících čtenáře nahlédnout do dění v jednom ze zajateckých táborů, které v letech tzv. pokračovací války mezi Finskem a Sovětským svazem vybudovali Němci na finském území. 

Promyšlená kompozice a neutuchající napětí

Ve druhém pásmu vyprávění se z dramatického roku 1944 přesouváme do let 1947 až 1950, kdy do Laponska přijíždí novinářka pátrající ve skutečnosti po svém nezvěstném manželovi. Trvá však poměrně dlouho, než místní mezi sebe přijmou cizinku, která projevuje podezřelý zájem o nedávnou minulost zdejšího kraje a jeho obyvatel. Autorce se přitom díky promyšlené kompozici románu vcelku daří udržovat kýžené napětí a postupně odhalovat jednotlivé kusy skládačky, které s sebou zpravidla přinášejí i nové otázky. Finální rozuzlení děje románu čítajícího dvě stě padesát stran ovšem přesto vzbuzuje lehké rozčarování. 

Autorka knihy Popel a sníh Petra Rautiainenová|foto:Nakladatelství Paseka

Román Popel a sníh příliš neoplývá charaktery budícími jednoznačné sympatie a trochu odtažitě působí i samotné vyprávění. Ocitáme se ve světě pohřbených tajemství, milosrdných lží a cílených polopravd, kde je vzpomínat leckdy nebezpečnější než procházet se minovým polem. O to drásavější zážitek musí podobná kniha skýtat finským čtenářům, kterým připomíná jednu z nejtemnějších kapitol jejich dějin, pojednávajíce o spojenectví Finů s hitlerovským Německem či jejich plánu vybudovat rozsáhlejší a rasově čistší Velké Finsko. Přesto přibývá děl, která se tuto třináctou komnatu finského národa nerozpakují otevřít, jako je například i u nás kladně přijatý román Porodní bába od Katji Kettu.

Románový debut finské spisovatelky a historičky Petry Rautiainenové má nepochybně co nabídnout i českým čtenářům. Vedle poutavého a nápaditě vystavěného příběhu přináší díky autorčiným poctivým rešerším i cennou lekci z evropských dějin a také možnost alespoň letmého seznámení se s kulturou, historií a také jazykem Sámů, tj. původních obyvatel Laponska, na jejichž osudu se ukazuje, že pro příklady rasismu a kolonialismu opravdu nemusíme chodit až do Severní Ameriky.