Harold Pinter: Pařník

Jedinečná groteska o absurdním, a poněkud katastrofickém chodu jedné zbytečné instituce. Rozhlasová inscenace je českou premiérou této původní divadelní hry.

Poslouchejte na Vltavě 3. ledna 2015 ve 14:00. Po odvysílání se hra objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstane tam až do pátku 9. ledna 2015.


Pařník jsem napsal v zimě roku 1958. Odložil jsem ho s tím, že se k němu vrátím, a ani jsem se nepokusil zadat ho k inscenaci. Pak jsem dopsal Správce. Roku 1979 jsem si hru přečetl znovu a řekl jsem si, že stojí za uvedení. Během zkoušek jsem provedl pár změn, zvláště škrtů.“ Tak píše v poznámce ke hře Pařník její autor, Harold Pinter, anglický dramatik, spisovatel, básník, herec a politický aktivista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2005.

Velkou část Pinterova díla lze řadit do oblasti absurdního dramatu, tedy žánru, který zobrazuje lidskou skutečnost jako nesmyslnou či alespoň pokřivenou, nejčastěji právě skrze nástroje a mechanismy moderní civilizace - slovo tu neslouží k dorozumění, pohyb k jednání, vnitřní svět nahrazují fráze.

Pařník patří k Pinterovým raným hrám, označovaným také jako „komedie hororu“. Příběh v nich vychází ze zdánlivě nevinné situace, která se v důsledku hrozivého a pro diváka zdánlivě absurdního chování určitých postav, zvrhne v katastrofu. V případě Pařníku se jedná o komickou, ale ve své podstatě nemilosrdnou obžalobu byrokracie a nesmyslných mocenských struktur, o obraz absurdity vytvořené zbytečnou, směšnou institucionalizací všedních a přízemních potřeb.

Ocitáme se v instituci, o jejíž podstatě se, přesně v souladu s naznačeným tématem, můžeme jen dohadovat – snad je to jakýsi „dům odpočinku“, zotavovna nebo sanatorium, kde jsou pacienti označováni anonymně čísly, nikoli jmény. Ničím nerušený běh tohoto poněkud obskurního podniku naruší ale nečekané události. Na stůl povinnostmi i životem znaveného ředitele Roota se dostává zpráva o smrti jednoho z pacientů a o těhotenství a porodu jedné z pacientek. Ambiciózní asistent Gibbs dostane za úkol vypátrat pachatele. Že by měl v případu prsty podlézavý Lush, ubohý naivní Lamb nebo svůdná slečna Cuttsová? Nebo… že by to byl sám šéf?

Hra je zasazená do období Vánoc, ale vřelost a důstojnost sváteční chvíle tu nahrazuje černý humor, grotesknost pramenící z neschopnosti postav vzájemně si naslouchat a porozumět i krutá ironie, s níž autor nahlíží a komentuje jejich sebestřednou důležitost, nedůstojnou užvaněnost, všechna myšlenková, slovní i situační klišé.


Osoby a obsazení: Roote (Viktor Preiss), Gibbs (Martin Finger), Lamb (Marek Holý), slečna Cuttsová (Andrea Elsnerová), Lush (Martin Stránský), Tubb (Miroslav Hruška) a Lobb (Ladislav Frej)

Autor: Harold Pinter Překlad: Milan LukešRozhlasová úprava a dramaturgie: Klára NovotnáRežie: Natália Deáková

autoři: Klára Novotná , Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová