Narodila jsem se v roce 1980 v Praze. Na Fakultě sociálních věd jsem vystudovala žurnalistiku a mediální studia. Během studia jsem začala pracovat v přílohách Lidových novin, kde jsem nakonec strávila pět let. Následovala roční zastávka v MF Dnes. Sedm let jsem pak vedla hudební web mediální skupiny Lagardére Active ČR.
Byla jsem členkou redakce českého Newsweeku, kde jsem se starala o kulturní rubriku, poté jsem rok editovala kulturu na Aktuálně.cz. Na Vltavě pracuji jako editorka a moderátorka pořadu Vizitka.
Často/ráda poslouchám hudbu, chodím na výstavy, čtu, chodím do kina, běhám, vyrážím na výlety po Česku i do zahraničí, kreslím, chatařím a s kytarou a počítačem zkouším skládat písničky. Dvanáct let jsem zpívala ve vokálně-instrumentálním souboru Doubravánek.
Všechny články
-
Pokud budeme neustále dělat nové inscenace, brzy se vyčerpáme, říká ředitel Divadelní Flory Nerušil
Mluví o sobě jako o nesnesitelně systematickém člověku, i proto si ve Vizitce nechal zahrát po sobě jdoucí skladby z jednoho alba.
-
Obhroublost z rodinných konverzací nezmizela, i proto jsou Homolkovi stále aktuální, říká režisér
Krucifix, doma je doma, to je marný. Je rodina stále základ státu? I o tom vypráví inscenace Ecce homo Homolka v režii Adama Svozila.
-
Nevěstince převlečené za kavárny. Víme o nich díky zdravotním knížkám, říká spisovatel Jan Štifter
Jižní Čechy jsou svébytný prostor, ve kterém mají selské rody i pětisetletou historii. Pro kraj je to dar, historie je tam přítomná, říká spisovatel a novinář Jan Štifter.
-
Dávám materiálu šanci sdělit svůj názor, říká světově úspěšná sklářská výtvarnice Šabóková
Ve Vizitce mluvila Gizela Šabóková i o tom, proč se jí špatně pracuje se zelenou nebo díky čemu se jí podařilo rozjet kariéru.
-
Otočit se, něco zahlédnout a jít dál. Markéta Othová nejraději fotí nejobyčejnější obyčejnost
Ráda by malovala jako Dalibor David, psala jako Petra Hůlová, a kdyby si mohla vybrat film, který by ji zastoupil, byl by to snímek Jima Jarmusche Podivnější než ráj.
-
V choreografii jsem zpracovala i chvění březových listů, říká režisérka Jana Burkiewiczová
Do své choreografické hry bere absolventka taneční konzervatoře a pedagogiky tance na HAMU Jana Burkiewiczová film, animaci, výtvarné umění, nový cirkus, texty i přírodu.
-
Mladá generace by se měla zaměřit na změnu hierarchie, říká Vladimir 518
„Až zpětně člověk vidí, jak spolu životní pohyby souvisí. Celý život se věnuju jednomu tématu, a tím je vztah jedince k městu,“ říká Vladimir 518.
-
Nechtěl jsem tvořit podle cizího diktátu. Proto jsem odešel z Československa, říká skladatel Cmiral
Ronin, Apartmá nula, Atlasova vzpora nebo Habermannův mlýn – i k těmto snímkům skládal hudbu Elia Cmiral, muž, jenž nedávno převzal cenu OSA za celoživotní přínos.
-
Na koncertech se pokaždé těším, že někdo přijde pozdě. Rád to beru do hry, říká Ondřej Havelka
Písně Osvobozeného divadla, album Hudba černého lidu – to byly pro Ondřeje Havelku iniciační nahrávky. Od dvaadvaceti působil v Originálním pražském synkopickém orchestru.
-
Povinností Pražského jara je přesvědčovat publikum, ať se nebojí experimentů, říká ředitel Bělor
„Měl by to být někdo, kdo hodně ví o hudbě, technologiích i marketingu,“ popisuje ředitel Pražského jara Roman Bělor člověka, který jej jednou na tomto postu nahradí.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- …
- následující ›
- poslední »