Hadždž – Cesta do srdce islámu
Britské muzeum uspořádalo výstavu nazvanou Hadždž – Cesta do srdce islámu.
Hadždž je jedním z pěti pilířů islámu. Korán ukládá všem dospělým muslimům, mužům i ženám, vykonat alespoň jednou v životě pouť do Mekky, rodného města proroka Mohameda, nejsvětějšího místa islámu. „A Bůh uložil lidem pouť k chrámu tomuto pro toho, kdo k němu cestu může vykonat,“ praví se v koránu. Pouť do Mekky navazuje na prastaré předislámské zvyky, které Mohamed začlenil do islámu. Zdůvodnil to vírou, že Kábu, což je stavba uprostřed velké mešity Masdžid al-Haram, kdysi vybudoval prorok Ibrahím se synem Ismailem jako místo návštěv a útočiště pro lidi. Hadždž hrál v dějinách islámského světa významnou úlohu jako znak a aktivní činitel široké jednoty společenství. Přispíval i k šíření islámské vzdělanosti, zejména pro národy ze vzdálených oblastí islámského světa. Z Mekky pak proud poutníků směřuje ještě do Medíny navštívit prorokův hrob. Sám Mohamed vykonal hadždž v roce 632, tedy v roce své smrti. Mekka a Medina představují posvátné okrsky, do nichž je zakázán přístup nemuslimům.
Svatou pouť přibližuje expozice řadou artefaktů. Vystaveny jsou například sluneční hodiny ze slonoviny a malým kompasem, jehož střelka ukazuje směr k Mekce. Pocházejí z Turecka a byly vyrobeny v letech 1582 až 1583. Je tu také třeba závěs či přehoz pro Kábu, který nechal zhotovit v Káhiře sultán Abd al-Majid Khan na rozhraní let 1846 a 1847. Návštěvníci mohou rovněž obdivovat mahmal, což jsou prázdná nádherně zdobená nosítka, které vždy nesl urostlý velbloud v čele karavany poutníků do Mekky. Tato prázdná nosítka symbolizovala moc vládců, kteří karavanu vypravili. Vystavena jsou však i současná umělecká díla reflektující hadždž, třeba fotogravura, kterou vytvořil v loňském roce Ahmed Mater a nazval ji Magnetismus.
Návštěvníci se také mohou dovědět, že v letech 1886 až 1893 byla společnost Thomas Cook oficiální cestovní kanceláří zajišťující cestu pro poutníky z Indického subkontinentu. A mohou se rovněž dočíst, jak se v průběhu minulého století zvyšoval počet poutníků do Mekky. Například v roce 1932 vykonalo hadždž jen 20 181 poutníků, o padesát let později, v roce 1985, to bylo již 846 097 lidí, v devadesátých letech pak jejich počet překročil milion, loni se již přiblížil třem milionům. V roce 2011 počet poutníků činil 2 927 719.
Výstava Hadždž – Cesta do srdce islámu je v Kruhové čítárně Britského muzea přístupná do 15. dubna 2012. Expozice je otevřená i na Velký pátek 6. dubna, o víkendech až do 20.30 hodin.
The British Museum Great Russell Street London WC1B 3DG
Britské museum je zdarma přístupné denně od 10.00 do 17.30, ve čtvrtek a v pátek až do 20.30. Velká dvorana je otevřena již od 9.00 do 18.00 hodin, ve čtvrtek, v pátek a v sobotu až do 20.30. Muzeum je zavřeno o Vánocích a na Nový rok.
Nejbližší stanice metra: Tottenham Court Road (Central a Northern Line) Holborn (Central a Piccadilly Line) Russell Square (Piccadilly Line) Goodge Street (Northern Line)
Informace: www.britishmuseum.org
Nejposlouchanější
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa. Fragmenty ze vzpomínek českého básníka čte Rudolf Hrušínský
-
Daniela Fischerová: Nevděčné děti. Už vás někdy dostihla vlastní minulost?
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jon Fosse: Syn. Čtyři zlomení lidé a křehký příběh o neúspěšných „pokusech o život“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.





