Gustav Mahler: Symfonie č. 2

(…) Jde o projekt evidentně vnímaný ve filharmonii jako vlajkový a Byčkovem jako prestižní i umělecky osobní… Pokud snad lze mít nějaké výhrady, pak jsou jen těžko změřitelné. Mahler není už pouhým pozdním romantikem. Je zcela a naprosto novátorem dobývajícím dvacáté století. Byčkovův vznikající komplet, zdá se, právě tohle nezdůrazňuje jako nejzásadnější. Nicméně čistě zvukově je opravdu moderní, dokonalý. (…)