Gombárův Vojcek - der Romantiker
Hra Vojcek (Woyzeck) je všeobecně známa po celé kulturní Evropě. Každá doba a umělecké hnutí se k ní vyjadřovalo podle svých potřeb a úhlu pohledu. Hra totiž nikdy nebyla finálně dopracována a autor, Georg Buchner, zemřel dřív, než stačil vše přesně dopovědět. Že by se ale Vojcek dal spojit se slovem "der Romantiker", to ještě nikoho nenapadlo. Vždyť je vše v ní tak neromantické, strohé. A právě proto se ve Švandově divadle pokusí o svého Vojcka.
Buchner vycházel ze skutečného případu, který se stal v roce 1821 v německém Lipsku. Johann Christian Woyzeck, nezaměstnaný bývalý voják a vlásenkář, ze žárlivosti zabil svou milenku Christiane Woostovou. Podezření bylo v ohledu na nepříčetnost Woyzecka během činu, ale to se odbylo během přešetření u soudního lékaře. Poté došlo k Woyzeckovu stětí, které vzrušilo celé Německo. Buchner se dostal k lékařským zápiskům o fyziologických výkladech jeho smyslového vnímání v otcových odborných časopisech. Všechno ho pak inspirovalo k napsání hry. "Vojcek je jedním z prvních dramat světové literatury, v němž je tragickým hrdinou ztrýzněný, téměř slabomyslný a halucinacemi pronásledovaný člověk. Groteskními snovými postavami a nevázaným a nezvyklým jazykem se Vojcek řadí mezi první moderní divadelní hry," vyjádřil se Martin Esslin. Inscenace sama vychází ze zásadní úpravy originálu. Takže můžeme říci, že se částečně jedná o novou hru, která má znaky volné variace na původní předlohu. Té se ujal mladý slovenský dramatik a režisér Dodo Gombár, který už často působil v českých divadlech. Téma Vojcek v sobě nosil asi deset let svého života, nemohl se ho zbavit. V průběhu doby ho neustále dopracovával, aby finální verzi hry ovlivnili i samotní herci Švandova divadla.
V jeho autorském převyprávění je Vojcek obětí kruté společnosti a pokřivených vztahů v ní. Ke krajnímu činu se odhodlává až v okamžiku, kdy ztrácí asi poslední věc, kterou má - lásku k ženě. Inscenace nevynechává téměř žádný z Buchnerových motivů. Gombár text na mnoha místech upravil, přepsal, a někde dokonce upravil o nové pasáže. I když se zde představuje Vojcek jako tvůrčí bytost, není prý ochuzen o svou prostotu a jednoduchost, kterými tolik dojímá. Proč ale může být připojeno německé "der Romantiker"? Součástí úpravy je totiž milostná linie vztahu Vojcka a Markéty, která rámcuje celou inscenaci. Tento jakoby samostatný příběh se odehrává v cele smrti noc před Vojckovou popravou a není zachován v žádném rukopisu. Může náš příběh posunout jinam?
Dnešní doba je posazena tak trochu ve schizofrenním oparu. Zdánlivý a klidný život naplňující reklamní šoty v televizorech je v opozici k násilné a společensky i kulturně problematické době. Pravděpodobně se neuskuteční žádný pozemský ráj, ani sliby hlásané během revoluce před patnácti lety. Divadlo se ale vždy snaží spolupracovat na nápravě a vylepšení společenské situace, na kterou reaguje. Samotní inscenátoři nacházeli výrazné paralely s textem, takže podle všeho mají o čem hrát, i když dobové souvislosti jsou jiné. Stejně jako Buchnera je zajímá tlak společnosti a dějinných zvratů, úloha osudu v lidském životě, možnost se uplatnit z podobné startovací čáry i u zvláštně založených jedinců. Pečlivě se ve Švandově divadle věnovali také hudební stránce, ta byla komponována přímo pro inscenaci Vojcek - der Romantiker Davidem Rotterem. Dodo Gombár napsal všechny texty k písním, které jsou lyrické i existenciálně vážné. Vše bere ohled na dispozice herců, protože se bude zpívat naživo. Titulní roli ztvární Milan Kačmarčík, jeho milovanou Marii Klára Cibulková. Pochopení a lidsky spřízněné srdce nalezne u Markéty Kláry Pollertky-Trojanové. Přítele Ondřeje zahraje Matěj Hádek. Čtveřici představující nemilosrdné soukolí zautomatizované společnosti a jejího řádu vytvoří Doktor - Kristýna Frejová, Kapitán - Robert Jašków, Hospodský - Jaroslav Šmíd a Profesor - Luboš P. Veselý jako host z Divadla Husa na provázku.
V Praze už během několika let proběhla různá zpracování tohoto tématu, které je viditelně velmi živé a pro scénické ztvárnění nosné. Sám jsem viděl zpracování maďarskými divadelníky pod vedením Arpáda Schillinga na festivalu Divadlo v Plzni. Tam se odehrálo představení velice naturalistické, divadelní soubor byl uzavřen v železné kleci s pískem. Před diváky byl sehrán jakoby cirkus se cvičenými zvířaty, která si říkají lidé a mají jen částečné kulturní návyky. Inscenace Vojcek - der Romantiker bude pravděpodobně lyričtější, humánnější a víc zaměřená na Vojckovu duši. Což je pohled, jaký české divadlo potřebuje. Necháme se tedy inscenátory překvapit.
Premiéra 18. prosince 2004 v 19 hodin ve Studiu Švandova divadla.
Reprízy: 20. a 22. prosince 2004 a 18., 27. a 31. ledna 2004 vždy v 19 hodin.
Nejposlouchanější
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Václav Havel: Dopisy Olze. Rozhlasová verze divadelní inscenace režijního dua SKUTR
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka