George Tabori: Matčina kuráž. Ironie a černý humor ve válečném běsnění

Hlavní hrdinku této tragikomedie zatknou jednoho obyčejného odpoledne na cestě k sestře. Hned na počátku má sice možnost uniknout, když za ní eskortující policista nestihne naskočit do tramvaje, ale ona je slušná a počká na „svou“ hlídku na další zastávce.

Takovýchto paradoxů je Taboriho vyprávění plné. Hojně využívá ironie, černého humoru. Příběh nám vypráví syn oné dámy a ona do něj často vstupuje a uvádí věci na pravou, respektive svou míru.

George Tabori (24. května 1914, Budapešť – 23. července 2007, Berlín) se stal v prostředí německojazyčného divadla legendou. Byl fascinující osobností, která v sobě spojovala velkého dramatika, režiséra, divadelního ředitele a také občasného herce nejen svých her.

Kromě toho byl Tabori i zdatným prozaikem – romanopiscem a esejistou. Stál za vznikem autorských filmů, uplatnil se coby filmový scenárista poválečných hollywoodských snímků.

Široký záběr osobnosti George Taboriho postihují už jen základní data jeho života – narodil se v roce 1914 v Budapešti v maďarské židovské rodině, své texty psal anglicky, v posledních desetiletích byl umělecky aktivní výhradně v německojazyčném prostředí. Úředně byl občanem Spojeného království, a tedy i držitelem britského pasu.

George Tabori je jediným nositelem nejvyššího německého literárního ocenění, Ceny Georga Büchnera, jehož jazykem není němčina. Byl svědkem téměř celého 20. století, svědkem postiženým holokaustem a „rasovou“ emigrací před nacisty, ekonomickou migrací do USA a následným „návratem“ do Evropy.