Gabriel Chevallier: Zvonokosy

Francouzský prozaik Gabriel Chevallier je typický tzv. „autor jedné knihy“ – jeho Zvonokosy zcela zastínily ostatní jeho díla a dosáhl jimi výrazného mezinárodního ohlasu – román byl přeložen do 26 jazyků! Doma ve Francii přitom patří k opomíjeným a přezíraným autorům: jeho spravedlivé ohodnocení kolísá kdesi mezi oslnivým úspěchem a nevděčným zapomněním. Chevallier debutoval r. 1929 úspěšným humoristickým románem Durand, obchodní cestující, úspěch zaznamenal i jeho válečný román Strach (1930). Autor proslul jako znalec mentality francouzských středních vrstev, honorace, kléru i byrokracie.

Světové proslulosti ovšem dosáhl románem Zvonokosy (fr. Clochemerle, 1934, česky poprvé 1937 ve výtečném překladu Jaroslava Zaorálka). Román vypráví o fiktivním mýtickém městečku kdesi v kraji Beaujolais, kde se střetávají individuální zášti a náklonnosti a kde panuje pokrytectví. Zápletka se utváří kolem skandálu spjatého s postavením záchodku v těsném sousedství kostela a pod okny jedné staropanenské farnice – zápletka ostatně slouží především jako nit, kolem níž se odehrávají jednotlivé epizody a drobné skandály. Rozverná kniha je plná galského humoru, obyvatelé Zvonokos jsou bodří a rozšafní. I když vypravěč se snaží vzbudit dojem, že píše kroniku skutečného městečka (přesná datace, genealogie, plán města), nikdo nepochybuje o tom, že celý příběh vznikl ve fantazii rozeného vypravěče. Chevallier dokáže vykreslit reálný lidský portrét, má dar karikaturisty, své postavy buduje často na základě skutečných osobností, což pro současníky dodávalo jeho knihám na zajímavosti (v románu Dědicové Euffeovi vykreslil grenobelské měšťanstvo za okupace). Jeho antiklerikalismus a určitá pochybení v kompozici příběhů oslabují však hodnoty jeho díla. K zajímavým Chevallierovým knihám patří autobiografie Utišené vzpomínky (1956) a vzpomínková kniha Na křižovatce náhod (1958).

Český čtenář a posluchač vděčí za popularitu Zvonokos nejen jejich autorovi, ale téměř rovnocenně i překladateli Jaroslavu Zaorálkovi. Jeho počeštění francouzských jmen a reálií v tomto románu patří k nezapomenutelným výkonům českého překladu první půli 20. století a je živé dodnes (byť Zaorálkovo rázné potlačení francouzských reálií vyvolalo i nesouhlas). Četbu na pokračování z kroniky slavné vinařské obce v překladu Jaroslava Zaorálka zdramatizoval, stereofonně zpracoval a režii měl Jiří Horčička. Účinkují: Václav Postránecký, Zdeněk Řehoř, Jiří Sovák, Zdeněk Martínek, Věra Tichánková, Karel Máj, Jaroslav Cmíral, Jana Hlaváčová, Alfred Strejček, Ivo Gübel, Jaroslava Adamová, Věra Kubánková, Luděk Munzar, Pavel Spálený, Miloš Nedbal, Luděk Kopřiva, Ladislav Kazda, Stanislav Fišer, Marie Marešová, Luba Skořepová, Michal Pavlata, Jarmila Krulišová, Daniela Kolářová, Bohumil Pastorek, Jaroslav Moučka, Václav Lohniský, Oldřich Musil, Jaroslava Drmlová, Ludmila Stambolieva, Jindra Kvardová, Jana Robenková, Marie Plavá, Ela Šelarová, Dana Medřická, Jaromír Spal, Jiří Lír, František Filipovský, Josef Somr, Lubomír Lipský, Jiří Mikota, Josef Bek. Natočeno v roce 1978.