Fridtjof Nansen: Na severní točnu

03542807.jpeg

Výběr ze stejnojmenné knihy norského polárního badatele a zoologa.

Poslouchejte na Vltavě 7. ledna 2016 v 15:05. Po odvysílání se četba objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstane tam až do středy 13. ledna 2016.


Fridtjof Nansen (1861-1930) byl norský polární badatel, původním zaměřením zoolog, ale postupně rozšířil svůj zájem i na oceánografii, matematiku, astronomii a další obory. V létě roku 1882 se dal najmout na velrybářskou loď, lovící mezi Špicberky a Grónskem, aby se seznámil s tamními ledovými podmínkami. O něco později si usmyslil, že sám zdolá nekonečnou pustinu ledového příkrovu ostrova na lyžích. Přestože ho mnozí znalci varovali, získal finanční prostředky z Dánska a Norska, pečlivě výpravu naplánoval a zajistil.

02455641.jpeg

V květnu 1888 vyrazil spolu s dalšími třemi Nory a dvěma Laponci z východního pobřeží a zdolali na 650 km k západnímu pobřeží podél 64. rovnoběžky. Nansen přivezl výsledky četných meteorologických měření a oproti dosavadním názorům prokázal, že celé grónské vnitrozemí pokrývá ledový příkrov. Vzápětí začal plánovat další výpravu.

Hodlal dospět k severnímu pólu, nebo se mu co nejblíže přiblížit na speciální lodi, kterou by (i zamrzlou k ledu) unášel mořský proud, směřující podle některých zjištění od východosibiřského pobřeží přes centrální Arktidu k východnímu Grónsku - tedy „využít pohybu ledových ker jako dopravního prostředku“. Plán měl mnoho odpůrců, kteří pochybovali, že loď je s to vydržet tak dlouho v ledovém krunýři. Nakonec poskytla většinu potřebných prostředků norská vláda a sněm a zbytek „sponzoři“ v čele s králem Oskarem II.

24. června 1893 opustila speciálně vyztužená loď Fram s Nansenem na palubě dnešní Oslo a zamířila do Arktidy. Výprava se vrátila v létě 1896, expedice dosáhla 86° severní šířky (geografický severní pól je situován na 90° zemské šířky). Od té doby byl Nansen uctíván, v roce 1897 se stal univerzitním profesorem.

02455651.jpeg

Po 1. světové válce se velmi zastával utlačovaných národů, za svou pomoc a angažování se získal v roce 1922 Nobelovu cenu za mír. Od té doby známe „Nansenův pas“, doklad totožnosti používaný i jako cestovní dokument. Nansen jeho právní zakotvení prosadil roku 1922 na mezinárodní konferenci. Do roku 1942 ho přijalo 52 zemí včetně Československa. Nansenův pas představoval první z řady mezinárodních právních opatření, která měla za cíl ochránit vysídlence a uprchlíky.

V cyklu Psáno kurzívou vysíláme několik úryvků z Nansenovy knihy Na severní točnu, která líčí putování lodi Fram na severní pól v letech 1893-1896. Pořad vysíláme u příležitosti 150. výročí narození autora.


Čte: Pavel Soukup

Autor: Fridtjof Nansen Překlad: Jiří Guth Připravila: Vladimíra BezdíčkováRežie: Vlado Rusko

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a literatura

Spustit audio
autoři: Vladimíra Bezdíčková, Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby