Franz Kafka: Umělec v hladovění

27. červenec 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Franz Kafka

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Mezi námi a Kafkovými texty visí clona tisíců interpretací. Přešly už do kavárenských diskusí, učebnic i kulturního marketingu - a jejich pouhé množství v nás vyvolává sklon číst Kafku jako zvěstování, ne jako literaturu. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Germanista Jiří Stromšík píše, že na Kafkově způsobu vyprávění je na první pohled nápadné napětí mezi realističností detailu a ireálností celku. Realisticky založené postavy i prostředí vytvářejí v celku fantastický, až snově neskutečný obraz, odporující logice normálního myšlení a chování. Příčiny a původci akcí zůstávají neznámi, bez tváře, ale jisto je, že účinky těchto neznámých příčin a původců jsou zcela hmatatelné, že určují štěstí či neštěstí lidí - a všichni, vykonavatelé i postižení, se jim bez ptaní podřizují, ba vnitřně se s nimi ztotožňují. Model struktury s nepopsaným centrem je zřejmě součástí Kafkova způsobu myšlení a vnímání světa; najdeme jej totiž v zobrazování nejrůznějších námětů.

Natáčení hry Pokušení svatého Vojtěcha, Jan Hartl

V povídce Umělec v hladovění z roku 1922 Kafka s krutou sebeironií analyzuje smysl a hodnotu umění a umělecké existence, zevrubně popisuje výkon a účinek příslušného „umění", avšak nic se nedozvíme o jeho podstatě. Vypravěč naopak zdůrazňuje groteskní nepoměr mezi osudovým účinkem a nicotností příčiny: „Umělec" v hladovění před smrtí přiznává, že jeho produkce nebyla žádným uměním: hladověl, protože nemohl najít pokrm, který by mu chutnal. V povídce (jako v celém Kafkově díle) je zřetelně vyjádřena šokující možnost, že ono centrum všeho konání je skutečně prázdné. To ovšem znamená, že lidé přijímají role nadřízených a podřízených, soudců a obžalovaných, ba katů a obětí nebo třeba umělců ve jménu neexistujícího zákona nebo moci. Vypravěč tak navozuje děsivé pomyšlení, že ono všemocné centrum existuje jen ve fantazii postav, že je jejich výmyslem: oni sami si vymysleli zdroj svého vlastního utrpení, nesvobody, záhuby. Kafka netvrdí, že tomu tak určitě je, ale dělá všechno pro to, aby takovou možnost čtenáři vsugeroval.

Nemohu žít bez ní, a s ní také ne aneb Franz Kafka a ženy

Milena Jesenská, Franz Kafka

Montáž ze spisovatelových deníků, dopisů, rozhovorů se spisovatelkou Alenou Wagnerovou, autorkou monografie o Mileně Jesenské, a překladatelem a germanistou Josefem Čermákem.

Nelze říci, že Kafka byl prorok, který „předpověděl" koncentrační tábory, StB, devalvaci jedince a všechny možné slepé uličky moderního racionalismu - na to jsou jeho modely příliš obecné a mnohoznačné. Jako takové ale mají jednu přednost: zbystřují naši pozornost pro situace, v nichž takové jevy - ještě nerozpoznány - mohou vznikat, a to v monarchiích i republikách, mezi volnomyšlenkáři i konzervativci, mezi komunisty i demokraty. Kafkovy modely mohou být odhalující proto, že jsou tak neúplatně přesné a nestranné v zobrazení lidí, jací jsou, že neumožňují snadné a jednoznačné rozlišování na
spravedlivé a nespravedlivé, na pachatele a oběti.

Účinkuje: Jan Hartl

Překlad: Vladimír Kafka
Připravil: Jiří Hubička
Režie: Jan Tůma

Natočeno v roce 1991.

Spustit audio