František Gel: Rok XXV A. D.

12. červenec 2020

Tvář naší planety po všeobecném a úplném odzbrojení. Reportáž z všelidské globální oslavy prvního dne roku XXV A.D. vysílaná ze zvukového záznamu budoucnosti. Realizaci režiséra Jiřího Horčičky s Jiřím Adamírou, Rudolfem Pellarem, Jiřinou Jiráskovou a dalšími poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Účinkují: Jiřina Jirásková, Ludmila Kunešová, Rudolf Pellar, Zlatomír Vacek, Bohumil Švarc, Jiří Adamíra
Režie: Jiří Horčička
Natočeno: v roce 1962

Představy vzdálené budoucnosti lidstva a vědeckotechnického pokroku zřejmě odedávna přitahovaly nejen vědce, ale také spisovatele. Rád se jimi nejspíš zabýval i český novinář, překladatel, autor literatury faktu František Gel. V roce 1962 napsal rozhlasovou hru, které dal podobu fiktivní reportáže z budoucnosti, zachycující celoplanetární oslavy prvního dne nového roku. Lidstvo si připomíná počátek nového šťastného věku a civilizačního rozkvětu, který nastal po všeobecném a úplném odzbrojení.

O tom, kdo především se o mírovou budoucnost planety zasloužil, neměl autor pochyb. Byli to sovětští státníci v čele s Nikitou Sergejevičem Chruščovem, kteří v roce 1959 prosadili na půdě OSN přijetí plánu na celoplanetární odzbrojení v horizontu 4 let. Všechny zbraně byly zničeny, všechny armády rozpuštěny. Skončila tak neklidná doba bipolárního napětí mezi zpátečnickým kapitalismem a pokrokovým socialismem.

Budoucnost, kterou autor ve své hře z roku 1962 líčí, by dnes už byla minulostí, od které nás dělí tři desetiletí. Zdá se, že František Gel nebyl dobrým futurologem, především jeho vize politického vývoje působí svou tendenčností a urputnou snahou dovést levicové a revoluční myšlenky k zaslouženému historickému triumfu až směšně. Autorem vyhlášená vojenská i mravní převaha socialistického tábora se ukázala stejně reálná, jako jeho trojtranskontinentální rychlík Tristrans spojující Evropu, Asii a Severní Ameriku.

Jestli si Gelova rozhlasová hra něčím zaslouží obnovenou premiéru, pak je to realizace režiséra Jiřího Horčičky. Suverénně naplňuje formát pseudoreportáže z budoucnosti a využívá k tomu schopností takových herců, jako byli např. Jiří Adamíra, Rudolf Pellar, Jiřina Jirásková, Bohumil Švarc.

03725852.jpeg

František Gel (1901–1972) vlastním jménem František Feigel, se narodil v židovské rodině. Jeho otec byl soudce. František Gel absolvoval gymnázium v Prostějově, od roku 1921 pak studoval práva na univerzitě v Brně i v Praze. Studia však nedokončil.

V roce 1924 začal pracovat jako brněnský dopisovatel pražského časopisu Soudní síň a díky Rudolfu Těsnohlídkovi byl přijat do redakce Lidových novin na zástup. Gel se chopil příležitosti a v průběhu svého zastupování napsal pro Lidové noviny přes sto soudniček, které zaujaly i bratry Čapkovy. Ti vyjednali mladému novináři post řádného redaktora. V roce 1933 odešel F. Gel do nakladatelství Melantrich.

Po okupaci zbytku Československa v roce 1939 musel za své protinacistické články uprchnout do zahraničí. Podařilo se mu to nakonec až na třetí pokus. Po příchodu do Francie byl přijat do čs. zahraniční armády ve Francii jako vojín jezdectva v záloze. Po pádu Francie uprchl do Velké Británie. Zde byl pro zdravotní nezpůsobilost propuštěn do civilu, s čímž se nehodlal smířit a snažil se uplatnit jako vojenský redaktor. V roce 1945 se vrátil do vlasti, s rodiči se však již nesetkal. Zahynuli v koncentračním táboře.

Po válce zprostředkoval zhruba 800 rozhlasových relací v rámci zpravodajství z Norimberského procesu. Pak pracoval v Československém rozhlase v Praze. Nakrátko se uplatnil v diplomatických službách ve Francii, ale po roce 1949 se vrátil do rozhlasu. Na Univerzitě Karlově na Institutu osvěty přednášel žurnalistiku. Mezi jeho žáky patřili například Rudolf Křesťan nebo hudební publicista Jiří Černý.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.