Frajer Johnny - muž černého století
Cash? To je prosté zemanské příjmení pocházející ze 14. století z půvabné části Skotska a o podobnosti s penězi v hotovosti tedy nemůže být ani řeči. A muž v černém dobře věděl, že uvést se jinak, byť jedinkrát, než svým typickým „Hello, I am Johnny Cash“, publikum by se cítilo ochuzeno.
Muži (a snad i ženy – viz Helena Petrovna Blavatská, hmm..., ta se však za svobodna jmenovala Hahnová) vždy následují povahou své příjmení, všimli jste si? Pro Čechy je typický Novák, Dvořák, již méně Opekar či Kyselka, ještě pak méně například Gott.Naproti tomu jména jako Einstein, Allman či Manson již automaticky předzamenávají určitý metafizický či mystický rozměr.
Johnny Cash často zpíval o Ježíši – spasiteli, ale nikdy pro peníze. Byla to součást vyznání jeho víry, která ostatně přeznívá i v jeho světských písních. Nahrál jich přes 1500.Nebyl to žádný svatoušek a ve svých dexedrinových (amfetaminové piluky) letech byl pověstný svým řáděním v hotelích. Jednou vyskočil z auta, které se pak zřítilo z útesu a v místě bydliště byl dokonce považován za podivína, kterému se raději, obzvláště v noci, vyhnout. Ani když nechal vyhrávat (spíše vyřvávat) o Vánocích koledy z reproduktoru vestavěném uprostřed masivního betonového kříže na své zahradě, si u sousedů moc nepomohl.Láska k ženě a posléze snad i ona sama - June Carter mu nakonec (po pokusu o sebevraždu, který je popsán v pořadu) pomohla, možná zachránila život. Mimochodem - do její sestry Anity se, ovšem beznadějně, zamiloval Elvis...Cash se v odvykacích centrech objevovoval po celý život. Většinou, když si navykl na novou medicínu zahánějící bolest. V jednom takovém zařízení, Betty Ford Centre, kde jeden den pobytu stál 1200 dolarů, se potkal s Ozzy Ozbournem a dobře si popovídali.Mezi jeho přátele patřil také Shel Silverstein, jenž pro něj složil úspěšnou píseň Boy named Sue – o synovi, který hledá svého otce, aby ho zabil. Proč? Táta mu dal jméno Zuzana a to jej stálo v životě mnoho útrap a posměchu. Příběh však naštěstí skončí pouhou rvačkou. O Silversteinovi hovoříme blíže v pořadu pro Čajovnu o skupině Dr. Hook, kterou můžete najít v archivu.Johnny Cash měl blízko k Waylonu Jenningsovi, se kterým také jednoho času sdílel byt, spíše kutloch na přespání. Humornou píseň o něm nazpíval na albu Everybody Loves A Nut, viz: http://www.youtube.com/watch?v=Gy0ipsssVlo
Cash napsal novelu Man in White, o apoštolu Pavlovi, kterou věnoval svému otci (s nímž též složil jedinou píseň, nazvanou I Call Him).Namluvil přes 500 dílů rozhlasového pořadu Johna Oldhaniho a napsal dvě biografie, jednu v sedmdesátých a druhou v devadesátých letech. Nahrál LP desku písniček pro děti.Vybudoval zahradu s exotickou zvěří, kde ho jednou kopl do břicha pštros a způsobil mu vážné zranění.
Měl rád presidenta Cartera, vzdáleného příbuzného své ženy, a naopak neměl v oblibě Ronalda Reagana, a jeho agresivní zahraniční politiku. Za jeho vlády se Amerika v tomto ohledu chovala jako Říše římská, pravil.Jednou se přichomýtl na zvukovce Iron Maiden, které miloval jeho syn John Carter Cash a pochválil je pro jejich positivní energii.Jeho dcera, zpěvačka Rose Ann měla s tátou komplikovaný vztah, který spolu „vydechli“ a odpustili si (hlavně ona jemu) společným zpěvem písně I Still Miss Someone v roce 1994 v Carnegie Hall.Svérázný smysl pro humor muže v černém ilustruje historka, kdy si s přítelem Jackem Clementsem vyjde na hřbitov, natáhne se podél hrobu svého otce, s hořící cigaretou v puse, že si s tátou „ještě jednou bafne, načež mu nabídne, jestli si nechce potáhnout..."
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
