Festival dokumentárního filmu Ji.hlava oblékl online kabát, na interakci s diváky, ale nerezignoval

24. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárního filmu Ji.hlava letos od 27. října do 9. listopadu nabídne přes 270 filmů, které si s ohledem na epidemickou situaci diváci budou moct užít pouze z domova. Dramaturgyně festivalu Andrea Slováková k těmto změnám podotýká, že 99 % filmů bude uvedeno v online prostředí tak, jak to bylo plánované pro fyzickém provedení v kině. „U mnoha diskuzí bude možné, aby se diváci přímo zapojovali a kladli otázky,“ dodává Slováková s tím, že online formu setkávání bude zajišťovat živý stream.

Co bude k vidění?

Čtěte také

Dokumenty nám ukazují věci z nové perspektivy. Proto ten festival stále pořádáme, říká ředitel Ji.hlavy Marek Hovorka

Hlavní soutěžní sekce festivalu Opus Bonum představuje to nejnovější ze světového dokumentu. Vedle toho festival má i sekci Mezi moře, která mapuje region střední a východní Evropy. Jedna z divácky nejvyhledávanějších je sekce Česká radost, která představuje české dokumenty. „Nebude chybět ani experimentální dokument, který hledá nové způsoby použití výrazových prostředků,“ dodává Slováková.

Festival uvede také řadu filmů, které se zaměřují na aktuální témata, mezi něž patří i klimatická krize a související proměny krajiny a životního prostředí. V ArtCafé jsme si povídali s tvůrci, kteří se těchto témat dotýkají. Sociální antropolog a vizuální etnograf Pavel Borecký ve svém filmu Žít vodu zkoumá mizející vodní zdroje, které se nacházejí pod jordánskou pouští Wadi Rum. Během svých cest po Jordánsku si uvědomil, v jak kritické situaci se země nachází a jak odvážným způsobem jí tamní lidé čelí. „Jakkoliv málo vodních zdrojů mají, neváhají je sdílet s potřebnými,“ podotýká Pavel Borecký, která při své práci propojuje antropologii a vizuální tvorbu.

Důležitý je dlouhodobý terénní výzkum.
Pavel Borecký

S dokumentaristou Karlem Čtveráčkem jsme se vydali na cestu po České republice. Čtveráček se své tvorbě věnuje tématům krajiny a životního prostředí, zkoumá možnosti, jak prostřednictvím kultury a umění prohloubit vnímavost k přírodnímu světu. Jeho film Pouť krkonošská sleduje historika umění Jiřího Zemánka a skupinu jeho přátel na devítidenní pěší pouti z Prahy na Sněžku. O tradici a prožitcích, které se s touto cestou pojí, Karel Čtveráček říká: „Pouť nabídne určité zpomalení životního rytmu, usebrání.“

Na pouti se můžete oprostit od rutinního způsobu života a jenom jít, sledovat oblohu, žít tady a teď.
Karel Čtveráček

Karel Čtveráček během rozhovoru komentuje také současné podmínky života na planetě. Podle jeho slov žijeme v době dalekosáhlé destrukce a musíme si uvědomit, že jsme součástí většího celku. Dokumentarista také podotýká, že naše touhy by měly být sladěny s tím, co potřebuje okolí – nemůžeme jenom hojit a napravovat věci, které činíme.