Ferdinand Peroutka: Šťastlivec Sulla

V pátek uplynulo 40 let od úmrtí Ferdinanda Peroutky (6. 2. 1895 Praha – 20. 4. 1978 New York), jedné z nejvýznamnějších postav české prvorepublikové demokratické žurnalistiky a poúnorového západního exilu. Jako připomínku uvádíme rozhlasovou inscenaci podle jednoho z jeho divadelních textů. Apokryfní příběh ze starého Říma s Ivanem Řezáčem (Sulla) a Petrem Haničincem (Marius) v hlavních rolích poslouchejte on-line do 27. dubna 2018.

Hlavním polem Peroutkovy působnosti byla především politická publicistika, jeho komentáře, úvahy a polemiky patřily k tomu nejpodstatnějšímu, s čím se tehdejší tisk ke svým čtenářům obracel. Novinář Ferdinand Peroutka měl však i umělecké ambice, o čemž svědčí nejen pasáže v jeho denících, ale především několik prozaických a divadelních textů, napsaných krátce po druhé světové válce a pak v americkém exilu.

Do osvobozeného Československa se Ferdinand Peroutka vrátil se zkušeností pětiletého nacistického věznění rozhodnutý věnovat se vedle novinařiny konečně také vlastní literární tvorbě. V krátké době za sebou píše dvě divadelní hry Oblak a valčík a Šťastlivce Sullu. Jejich rozdílný osud je závislý na době uvedení. Oblak a valčík má v Národním divadle premiéru ještě v roce 1947, v režii Karla Dostála hráli hlavní role Karel Höger a Zdeněk Štěpánek. (Později, už v exilu, se Peroutka k látce vrátí a přepracuje ji do románové podoby.)

Premiéra Šťastlivce Sully je plánovaná na konec února, ale po komunistickém převratu už k uvedení nedojde a Peroutkovo podobenství o povaze politické moci se k českému publiku dostane až po listopadu 1989. Je zřejmé, že příběhem z časů římské republiky, kdy mezi sebou nevybíravým způsobem zápasily o moc strany populárů a optimátů, varoval Peroutka před nástupem totalitních praktik. Soupeřící frakce, které ve volbách usilují o křeslo konzula, reprezentují dva kandidáti: Gaius Marius a Lucius Cornellius Sulla. Oba používají prostředky, které dnešní politický slovník nazývá korupcí a terorem a záhy už v Římě nezbývá nikdo, kdo by měl sílu hájit demokracii před nástupem tyranie a diktatury.

Osoby a obsazení: Sulla (Ivan Řezáč), Marius (Petr Haničinec), Pompeius (Boris Rösner), Paulus (Ota Sklenčka), Furius (Petr Štěpánek), Catilina (Ladislav Frej), Lentulus (David Vejražka), Herrenius (Lukáš Hlavica), Tubero (Otto Lackovič), Antistia (Soňa Dvořáková), Aemilia (Helena Friedrichová), úvod, závěr (Michal Pavlata) a voják, hlídač (Jiří Binek)

Rozhlasová úprava: Věra Ptáčková
Hudební improvizace: Radim Hladík
Dramaturgie: Jaromír Ptáček
Režie: Hana Kofránková

Natočeno v roce 1991.

autoři: Tvůrčí skupina Drama a literatura , Renata Venclová
Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.