Felix Mitterer: Pardál
Tragikomedie rakouského dramatika o stáří, osamění a touze po lidské blízkosti. V hlavních rolích seniorů Marion a Muže beze jména, jež svede na začátku dohromady drobná dopravní nehoda, uslyšíte Blanku Bohdanovou a Josefa Somra. On-line do pátku 27. října 2017.
Jakkoli se může zdát, že křestní jméno Felix mohlo od počátku předurčovat úspěšnou životní dráhu jednoho z nejpopulárnějších rakouských dramatiků současnosti, ve skutečnosti tomu tak nebylo. Mitterer se nenarodil pod šťastnou hvězdou. Jeho matka ho okamžitě po porodu dala k adopci. Vyrůstal pak v rodině námezdných čeledínů a od malička byl zvyklý tvrdě pracovat na poli.
Rodina se však od většiny tyrolských sousedů něčím lišila: oba rodiče rádi četli a matka dokonce hrála ochotnické divadlo. Felix jako nadané dítě z chudých poměrů mohl studovat alespoň učitelský ústav, už tehdy však bylo jeho životním cílem stát se spisovatelem, a tak mu jeho vášeň k četbě a umění nedovolovala věnovat se dostatečně studiu. Ústav nedokončil a potom víc než deset let pracoval na celním úřadě.
V roce 1970 stanice ORF sice odvysílala jeho rozhlasovou hru, ale trvalo ještě celých sedm let, než se mohl vydat na dráhu volného spisovatele. Od té doby publikoval přes třicet divadelních her a jako scenárista s úspěchem spolupracuje s rozhlasem, televizí a filmem.
Rozhlasoví posluchači měli možnost se s jeho dramatickou tvorbou seznámit poprvé v roce 2005, kdy Český rozhlas nastudoval rozhlasovou hru (později jím samotným přepracovanou pro jeviště a film) Zpověď. Rok předtím byla tato hra, reagující na sexuální skandály v církvi, oceněna nejvyšší cenou festivalu Prix Italia.
Další inscenaci Mittererovy hry natočila v pražském karlínském studiu režisérka Lída Engelová. Hra se jmenuje Pardál a její titul inspirovala stejnojmenná báseň, v níž básník Rainer Maria Rilke sugestivně popisuje rezignaci zvířete doživotně uvězněného v kleci. Přestože Mittererova hra má rysy komediální konverzačky, její téma je hlubší - je to příběh o stáří, o ještě aktivních seniorech, kteří si uvědomují, že stojí na sklonku života a s nostalgií hledí za léty svého mládí.
Účinkují: Blanka Bohdanová a Josef Somr
Překlad: Magdalena Štulcová
Rozhlasová úprava a režie: Lída Engelová
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Natočeno v roce 2010.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka