Fantazie je ráj. Bavilo mě pustit ji na špacír, říká Miroslav Huptych. Jeho koláže zdobí ceněný opus J. A. Komenského

7. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miroslav Huptych

Neuměl malovat, ale cítil potřebu výtvarné seberealizace, kterou by vybalancoval psychicky náročnou práci s lidmi v krizové situaci. Dnes patří Miroslav Huptych mezi zkušené autory koláží, vyzdobil jimi i knihu Labyrint světa a ráj srdce, jež před týdnem získala cenu Magnesia Litera  jako nakladatelský čin. Do Vizitky ho pozvala Markéta Kaňková.

Navrať se, odkud jsi přišel, do domu srdce svého, a zavři za sebou dveře. Věta z knihy Labyrint světa a ráj srdce od Jana Amose Komenského, kterou si Miroslav Huptych opakoval před sedmi lety v době vážné nemoci, se úzce pojí s písní Do nebes od Zuzany Navarové, již si vybral do vltavské Vizitky. Téma lidské konečnosti ho donutilo přehodnotit, co je na světě důležité, a práci na ilustracích pro tehdejší vydání Komenského Labyrintu bral jako autoterapii. Je totiž přesvědčený, že v srdci mají kořeny všechny nemoci. A že srdce se má léčit nadějí, láskou a vírou.

Miroslav Huptych, cyklus Labyrint světa a ráj srdce - Poutník přišel mezi filozofy

Miroslav Huptych je členem týmu nakladatelství Práh, který za nové, větší, doplněné a „dárkové“ balení knihy získal cenu Magnesia Litera za nakladatelský čin. Jak autor v rozhovoru řekl, doprovodit Komenského opus čtyřiapadesáti výpravnými kolážemi si už v minulosti velmi přál. „Před tím jsem ilustroval Máchův Máj, Babičku Boženy Němcové a Erbenovu Kytici. Pak už nic lepšího nebylo.“

Koláž umí mluvit

Miroslav Huptych je vystudovaný arteterapeut, bakalářský obor zakončil diplomovou prací o oborovém využití koláže. Tato technika je jeho celoživotní téma, věnuje se jí čtyřicet let a vyzdobil jí desítky knížek a stovky knižních obálek. Pomocí nůžek, photoshopu a archivů rytin a obrazů z 19. století tak vyřešil hendikep, že neumí kreslit.

Miroslav Huptych, z cyklu J. A. Komenský Labyrint světa a ráj srdce

Během let si sám vytvořil rozsáhlou databází nejrůznějších motivů – od poloh lidského těla až třeba po květiny – a ty ve svých ilustracích pečlivě kombinuje. Koláže vnímá jako pokračování básní, zároveň je ctil jako způsob, jak klientům, s nimiž se potkal jakožto terapeut například v Krizovém centru RIAPS, umožnit jednodušší popis problému. „Nejprve jsem jim nabízel malování, oni ale měli pocit, že to neumí a že se ve skupině ztrapní,” vzpomíná. „Tak mě napadlo, že by mohli vyrábět koláže. Dal jsem jim staré časopisy a nůžky a šlo to. Pak se divili, co všechno se v těch jejich kolážích dá najít.“

Čtěte také

Ačkoliv Huptych přiznává, že při ilustrátorské práci a přípravě nových koláží občas vykrádá sám sebe, během ilustrování Komenského Labyrintu světa a ráje srdce se pokoušel přijít s novými postupy. Pohrál si například s barvami koláží. V úvodu textu jsou tmavší, barvy rozkvétají spolu s prosvětlením děje. „Ráj srdce je barevný, nejkrásnější. Zároveň si ale uvědomuju, že je to iluze, a všechno končí rozpuštěním ve vesmíru,“ popisuje, jak přemýšlel nad dynamikou příběhu. „Nejvíc mě ale těší, že ty ilustrace mají rády děti, líbí se jim hledat si v nich postavy. Fantazie je zkrátka ráj a mě bavilo pustit ji na špacír.“

Poslechněte si celou Vizitku, ve které Miroslav Huptych vypráví o psaní poezie, o tom, jak vznikají jeho aforismy, o pětiletém psychoterapeutickém výcviku i o zkušenostech z arteterapeutické praxe.

Spustit audio