Fanfára pro (ne)obyčejné ženy: Hudba současných amerických skladatelek

8. březen 2020

Fanfáru pro neobyčejnou ženu napsala v roce 1986 jedna z nejúspěšnějších skladatelek 20. století Joan Towerová. Věnovala ji všem ženám, které mají odvahu a nebojí se riskovat. Z názvu je patrné, že jde o reakci na slavnou skladbu Aarona Coplanda Fanfare For The Common Man, tedy Fanfáru pro obyčejného člověka.

Skutečnost, že v angličtině existuje pro slova člověk a muž stejný výraz – man, zatímco žena – woman – se odlišuje přidáním předpony, je, jako ostatně všechny jazykové jevy, kulturně vypovídající. Odhaluje a zároveň posiluje tendenci chápat vše mužské jako univerzální lidské, zatímco ženství je vnímáno jako jiné, odvozené, nebo dokonce protichůdné.

Čtěte také

Řekne-li se člověk – nebo právě Fanfára pro obyčejného člověka – většina z nás si představí právě muže a na ženy může být zapomenuto. Joan Towerová na tento problém jasně poukazuje.

Je nutno doplnit, že skladatelčina hudební oslava všech odvážných a riskujících žen, které boří zavedené zvyklosti, pořádky a představy o tom, co pro ně je a není vhodné, pak Coplanda coby pomyslný terč kritiky nepoužívá úplně neprávem. Symbol americké klasické hudby 20. století je totiž kromě svých symfonických děl známý i svými sexistickými výroky.

Ještě hluboko v 70. letech se například nechal slyšet, že ženy mají vrozený blok komponovat velké hudební struktury. Že jeho názor není ojedinělým výkřikem, ale v západní kultuře hluboce zakořeněných představ o ženských tvůrčích (ne)schopnostech, je patrné z toho, jak byla ženám upírána možnost studia kompozice i profesní příležitosti.

Kvůli tomu byla až do zhruba poloviny 20. století žena profesionálně se věnující kompozici spíše ojedinělým a pro mnohé nepřirozeným, či dokonce nežádoucím fenoménem. Joan Towerová, která svou kariéru začala v 60. letech, tak bývá označována za jednu z průkopnic dláždící cestu skladatelkám dalších generací. V dnešním díle si představíme hudbu tří z nich.

Joan Tower: Fanfare for the Uncommon Woman 1 (3 min).

Jennifer Higdon: Concerto for Orchestra. Výběr (6 min). - Blue Cathedral (12 min). Fanfare Ritmico (8 min). Koncert pro violu a orchestr. Výběr (9 min).

Missy Mazzoli: Orizzonte (6 min). Song for Arthur Russell (6 min). Still Life with Avalanche (9 min). Song from the Uproar (7 min). Hello Lord; Come On, All You; Machine (Vespers) (5 min).

Caroline Shaw: Partita (26 min).

autor: Barbora Vacková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová