Fanfára pro (ne)obyčejné ženy: Hudba současných amerických skladatelek
Fanfáru pro neobyčejnou ženu napsala v roce 1986 jedna z nejúspěšnějších skladatelek 20. století Joan Towerová. Věnovala ji všem ženám, které mají odvahu a nebojí se riskovat. Z názvu je patrné, že jde o reakci na slavnou skladbu Aarona Coplanda Fanfare For The Common Man, tedy Fanfáru pro obyčejného člověka.
Skutečnost, že v angličtině existuje pro slova člověk a muž stejný výraz – man, zatímco žena – woman – se odlišuje přidáním předpony, je, jako ostatně všechny jazykové jevy, kulturně vypovídající. Odhaluje a zároveň posiluje tendenci chápat vše mužské jako univerzální lidské, zatímco ženství je vnímáno jako jiné, odvozené, nebo dokonce protichůdné.
Čtěte také
Řekne-li se člověk – nebo právě Fanfára pro obyčejného člověka – většina z nás si představí právě muže a na ženy může být zapomenuto. Joan Towerová na tento problém jasně poukazuje.
Je nutno doplnit, že skladatelčina hudební oslava všech odvážných a riskujících žen, které boří zavedené zvyklosti, pořádky a představy o tom, co pro ně je a není vhodné, pak Coplanda coby pomyslný terč kritiky nepoužívá úplně neprávem. Symbol americké klasické hudby 20. století je totiž kromě svých symfonických děl známý i svými sexistickými výroky.
Ještě hluboko v 70. letech se například nechal slyšet, že ženy mají vrozený blok komponovat velké hudební struktury. Že jeho názor není ojedinělým výkřikem, ale v západní kultuře hluboce zakořeněných představ o ženských tvůrčích (ne)schopnostech, je patrné z toho, jak byla ženám upírána možnost studia kompozice i profesní příležitosti.
Kvůli tomu byla až do zhruba poloviny 20. století žena profesionálně se věnující kompozici spíše ojedinělým a pro mnohé nepřirozeným, či dokonce nežádoucím fenoménem. Joan Towerová, která svou kariéru začala v 60. letech, tak bývá označována za jednu z průkopnic dláždící cestu skladatelkám dalších generací. V dnešním díle si představíme hudbu tří z nich.
Joan Tower: Fanfare for the Uncommon Woman 1 (3 min).
Jennifer Higdon: Concerto for Orchestra. Výběr (6 min). - Blue Cathedral (12 min). Fanfare Ritmico (8 min). Koncert pro violu a orchestr. Výběr (9 min).
Missy Mazzoli: Orizzonte (6 min). Song for Arthur Russell (6 min). Still Life with Avalanche (9 min). Song from the Uproar (7 min). Hello Lord; Come On, All You; Machine (Vespers) (5 min).
Caroline Shaw: Partita (26 min).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
