Edvard Valenta: Páteř firmy
Edvard Valenta, narozený na samém počátku 20. století v roce 1901, byl český novinář a prozaik.
Poslouchejte na Vltavě 25. září 2014 v 09:30. Po odvysílání se četba objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstane tam do 2. října 2014.
Vyrůstal v Prostějově v rodině strýce, spolumajitele továrny na hospodářské stroje. V době studií na reálném gymnáziu redigoval Edvard Valenta spolu s Jiřím Wolkrem Sborník českého studenstva na Moravě a ve Slezsku.
V roce 1920 opustil studia na brněnské technice a až do roku 1935 působil v Lidových novinách jako redaktor, fejetonista a soudničkář. V letech 1936 - 37 podporován Janem Baťou cestoval po USA, Kanadě, ostrovech Západní Indie, Guyaně a Madeiře. Poté provázel Baťu jako tajemník po USA, o čemž svědčí jeho kniha Žil jsem s milionářem.
Sám o sobě tvrdil, že ho má obvykle hned každý rád. Za nacistické okupace nesměl Edvard Valenta v novinách pracovat, po válce se vrátil do Lidových novin a od roku 1948 se věnoval pouze literatuře. V roce 1948 byl krátce vězněn, v padesátých letech publikoval většinou pod pseudonymy.
Můžeme říci, že po roce 1945 patřil k autorům málo vydávaným a zakazovaným. Jeden jeho literární počin však prorazil mezi čtenáře za všech režimů: Edvard Valenta spolu s kolegou Bedřichem Golombkem literárně upravil a vydal vyprávění českého polárníka, lovce a dobrodruha Eskymo Welzla. Známé jsou i jeho vzpomínky Život samé psaní a román Jdi za zeleným světlem.
V programové řadě Kabinet představujeme Edvarda Valentu jako humoristu, i když je to humor nahořklý, jako jeho život a dílo, jemuž se nedostalo zasloužené odezvy.
Účinkuje: Otakar Brousek ml.
Autor: Edvard ValentaPřipravil: Jiří VondráčekRežie: Lukáš Hlavica
Nejposlouchanější
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Harper Lee: Jako zabít ptáčka. Tragický příběh černocha křivě obviněného ze znásilnění bílé dívky
-
S.d.Ch.: Můj vůz je před vraty. Hra o minulosti inspirovaná tragickým osudem prezidenta Háchy
-
Máj. Geniální báseň Karla Hynka Máchy v jedinečném přednesu Rudolfa Hrušínského
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.