Dvojí víra na Tachovsku. Probuzená židovská a křesťanská paměť západočeského pohraničí

Skromný hřbitov v Telicích aneb Kde se tu vzali Židé?

Kronikou tohoto židovského osídlení jsou donedávna zpustlé židovské hřbitovy, které v posledních letech byly restaurovány a zdokumentovány. Zasloužily se o to nejen obce, ale i spolky. Člen jednoho z nich, Tachovského muzejního a archivního spolku TAMUS, filolog a judaista Václav Fred Chvátal, bude na židovských hřbitovech v Chodové Plané, Telicích a Řebří vyprávět o významných židovských rodech, jejichž příslušníci se po dovršení vědecké a obchodnické kariéry ve světě vrátili do obce, z níž vzešli, příběhy o emancipaci a asimilaci židů, o místních kamenících, jejichž řemeslný rukopis určuje lokální typy hřbitovní estetiky.

Filolog a judaista Václav Fred Chvátal na hřbitově v Telicích|foto:Archiv TAMUS

Dva hřbitovy poblíž pivovaru aneb Ti, kteří konvertovali

Díky pokročilým technologiím restaurování kamene můžeme nápisy na náhrobcích pohodlně číst: pokud tedy dokážeme číst hebrejsky. Mezi významná – a zapomenutá jména – z Chodové Plané patří jméno rodiny Hönigů, tabákových magnátů, kteří patřili mezi první židy, přijaté do šlechtického stavu. V Prostiboři a Telicích zanechala stopu rodina Wölflerů, jejímiž příslušníky byli po generace lékaři; od doby, kdy židé už směli studovat na univerzitách, i významní objevitelé léčebných metod. Vlivem emancipace a konverze příslušníků židovských rodin ke katolictví se přihodí, že dva bratři z jedné rodiny Wölflerů jsou pohřbeni jeden na křesťanském a druhý na nedalekém židovském hřbitově. Wölflerové se do rodné obce vraceli, kromě hrobů tu jejich přítomnost a dílo dosvědčuje i letní vila poblíž hradu Kopec.

Vila Antona Wölflera v Prostiboři|foto:Archiv TAMUS

Svojšín: hradiště, románský kostel a hřbitov pro všechny okolní obce

Židovský hřbitov ve Svojšíně – Řebří je místo tak odlehlé a tiché, že si tam člověk připadá jako v dávné minulosti. Tento hřbitov vypovídá dobře čitelnými nápisy na náhrobcích, z nichž nejstarší pocházejí ze 17. století, o židovském osídlení v malých roztroušených obcích.

Typický náhrobek z Chodové Plané|foto:Archiv TAMUS

Kaple svaté Anny v Olešné, zapomenuté dílo slavného architekta

Novorománská kaple sv. Anny v Olešné|foto:Prokop Šícha

Zatímco na do nedávna zdevastované židovské hřbitovy nebylo vidět, pustnoucí křesťanské kostely a kaple jsou v krajině nápadné. Mimořádně zajímavá kaple stojí v malé obci Olešná, k níž se velikostí ani architekturou vysloveně nehodí. Je to ojedinělé venkovské dílo architekta Antonína Viktora Barvitia, představitele zralého historismu. Barvitiovy stavby najdeme v Praze: kostel sv. Václava na Smíchově, hřbitov na Malvazinkách, park Grébovka. Barvitia, který byl spojen s Křesťanskou akademií a angažoval se i na dostavbě katedrály sv.Víta, si pozval Karel Heinrich Löwenstein, majitel zámku a panství Bor, katolík, aktivní v oblasti křesťanského sociálního učení, aby v  jeho zámeckém velkostatku Olešná navrhl kapli. Ta do dnešních dnů stojí uprostřed areálu, zpustlého k nepoznání. Koupil ji a opravuje Prokop Šícha s rodinnými příslušníky a přáteli.

Všední život svaté rodiny v domě na náměstí v Plané

Planá u Mariánských Lázní má dobře zachované historické náměstí, lemované domy se špičatými štíty. Jeden z nich, dekorovaný psaníčkovými sgrafity, nejen opravil, ale přímo dotvořil malíř Jan Knap. Dům je původně gotický a Jan Knap v něm má ateliér, v němž maluje obrazy, na nichž v různých všednodenních momentech žije Svatá rodina. Obrazy jsou aktuálně k vidění na výstavě v bavorském Tirschenreuthu, výstava byla pohotově převedena do internetové podoby. Jan Knap prožil část života v Brazílii, USA, Itálii, malířskou akademii studoval v Düsseldorfu, teologii v Římě, ale knězem se nakonec nestal, prožitek víry vtělil do svých obrazů. Koupil v Plané dům na náměstí a od roku 2004 v něm žije a pracuje.