Dvojí víra na Tachovsku. Probuzená židovská a křesťanská paměť západočeského pohraničí
Tachovsko, kam se v rámci Výletů s Vltavou vypravíme za restaurovanými židovskými a křesťanskými památkami, je oblastí v historicky minimální míře poznamenanou průmyslem. Krajina je tu neporušená, plná luk a rybníků, mezi malými obcemi se vinou úzké silnice. A právě v těch malých obcích se usazovaly židovské rodiny na svém útěku před pogromy a nepřízní vrchnosti v původním bydlišti.
Skromný hřbitov v Telicích aneb Kde se tu vzali Židé?
Kronikou tohoto židovského osídlení jsou donedávna zpustlé židovské hřbitovy, které v posledních letech byly restaurovány a zdokumentovány. Zasloužily se o to nejen obce, ale i spolky. Člen jednoho z nich, Tachovského muzejního a archivního spolku TAMUS, filolog a judaista Václav Fred Chvátal, bude na židovských hřbitovech v Chodové Plané, Telicích a Řebří vyprávět o významných židovských rodech, jejichž příslušníci se po dovršení vědecké a obchodnické kariéry ve světě vrátili do obce, z níž vzešli, příběhy o emancipaci a asimilaci židů, o místních kamenících, jejichž řemeslný rukopis určuje lokální typy hřbitovní estetiky.
Dva hřbitovy poblíž pivovaru aneb Ti, kteří konvertovali
Díky pokročilým technologiím restaurování kamene můžeme nápisy na náhrobcích pohodlně číst: pokud tedy dokážeme číst hebrejsky. Mezi významná – a zapomenutá jména – z Chodové Plané patří jméno rodiny Hönigů, tabákových magnátů, kteří patřili mezi první židy, přijaté do šlechtického stavu. V Prostiboři a Telicích zanechala stopu rodina Wölflerů, jejímiž příslušníky byli po generace lékaři; od doby, kdy židé už směli studovat na univerzitách, i významní objevitelé léčebných metod. Vlivem emancipace a konverze příslušníků židovských rodin ke katolictví se přihodí, že dva bratři z jedné rodiny Wölflerů jsou pohřbeni jeden na křesťanském a druhý na nedalekém židovském hřbitově. Wölflerové se do rodné obce vraceli, kromě hrobů tu jejich přítomnost a dílo dosvědčuje i letní vila poblíž hradu Kopec.
Svojšín: hradiště, románský kostel a hřbitov pro všechny okolní obce
Židovský hřbitov ve Svojšíně – Řebří je místo tak odlehlé a tiché, že si tam člověk připadá jako v dávné minulosti. Tento hřbitov vypovídá dobře čitelnými nápisy na náhrobcích, z nichž nejstarší pocházejí ze 17. století, o židovském osídlení v malých roztroušených obcích.
Kaple svaté Anny v Olešné, zapomenuté dílo slavného architekta
Zatímco na do nedávna zdevastované židovské hřbitovy nebylo vidět, pustnoucí křesťanské kostely a kaple jsou v krajině nápadné. Mimořádně zajímavá kaple stojí v malé obci Olešná, k níž se velikostí ani architekturou vysloveně nehodí. Je to ojedinělé venkovské dílo architekta Antonína Viktora Barvitia, představitele zralého historismu. Barvitiovy stavby najdeme v Praze: kostel sv. Václava na Smíchově, hřbitov na Malvazinkách, park Grébovka. Barvitia, který byl spojen s Křesťanskou akademií a angažoval se i na dostavbě katedrály sv.Víta, si pozval Karel Heinrich Löwenstein, majitel zámku a panství Bor, katolík, aktivní v oblasti křesťanského sociálního učení, aby v jeho zámeckém velkostatku Olešná navrhl kapli. Ta do dnešních dnů stojí uprostřed areálu, zpustlého k nepoznání. Koupil ji a opravuje Prokop Šícha s rodinnými příslušníky a přáteli.
Všední život svaté rodiny v domě na náměstí v Plané
Planá u Mariánských Lázní má dobře zachované historické náměstí, lemované domy se špičatými štíty. Jeden z nich, dekorovaný psaníčkovými sgrafity, nejen opravil, ale přímo dotvořil malíř Jan Knap. Dům je původně gotický a Jan Knap v něm má ateliér, v němž maluje obrazy, na nichž v různých všednodenních momentech žije Svatá rodina. Obrazy jsou aktuálně k vidění na výstavě v bavorském Tirschenreuthu, výstava byla pohotově převedena do internetové podoby. Jan Knap prožil část života v Brazílii, USA, Itálii, malířskou akademii studoval v Düsseldorfu, teologii v Římě, ale knězem se nakonec nestal, prožitek víry vtělil do svých obrazů. Koupil v Plané dům na náměstí a od roku 2004 v něm žije a pracuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...