Dva výrazné ženské hlasy a progresivní přístup k folklórní tradici Pobaltí i Britských ostrovů
V dnešním vydání pořadu Koncert bez hranic uslyšíme dva výrazné ženské hlasy – první z nich patří Indre Jurgelevičiūtė, litevské zpěvačce a hráčce na strunný drnkací nástroj kanklés, která stojí v čele folklórně-elektronického projektu Merope. A druhou interpretkou bude akordeonistka, tanečnice a inovativní postava britské folkové scény Hannah James.
Trio Merope tvoří Indre Jurgelevičiūtė, litevská zpěvačka a hráčka na citerový chordofon kanklés, tradiční nástroj oblasti Pobaltí, dále Jean Christophe Bonnafous, francouzský hráč na indickou flétnu bansuri, a belgický kytarista Bert Cool, který zároveň pracuje s elektronickou hudební složkou. Od prvního setkání během studií na konzervatoři v Rotterdamu vedla jejich společná cesta napříč různými místy a kulturami, které se organicky propojují v jejich hudebním zvuku.
Humanita a vzájemné porozumění jsou také jedním z hlavních témat jejich tvorby, ve které zahalují tradiční litevské písně do zvukově bareveného, ambientně-minimalistického hudebního proudu. Svou hudbou upozorňují Merope také na globální ekologické problémy – první album tedy nahráli na španělském venkově výhradně s použitím solární energie. Pojďme si vyslechnout jejich atmosférické koncertní vystoupení z festivalu Womex 2019, kde představili mimo jiné skladby ze svého třetího alba Naktés, v překladu Noci.
Akordeon, zpěv a performace
Hannah James je jednou ze zářivých hvězd britské folkové scény, a to nejen pro svou excelentní hru na akordeon, medově čistý vokál a umění tradičního perkusivního tanečního stylu clog dance, ale také pro své autorské kompozice. Ty ve zvukově průzračných aranžích kombinují tradiční folklórní prvky, ryzí písničkářství v nejlepším slova smyslu a výraznou perkusivní rytmiku. Hannah při svých vystoupeních plynule střídá hru na akordeon, zpěv a taneční performerství, přičemž – jak vzápětí uslyšíme – stíhá ještě mezi skladbami komentovat aktuální společenské problémy, které se odrážejí v textech jejích písní.
V roce 2015 začala pod jménem JigDoll vystupovat jako sólová performerka a dnes se tak jmenuje její hlavní ansámblový projekt. Kromě toho působí v dalších hudebních uskupeních, mimo jiné je členkou vokálního tria Lady Maisery. V létě 2020 pobývala na umělecké rezidenci v dolnorakouské Kremži. Z jejího vystoupení na tamním festivalu Glatt & Verkehrt čiší nadšení z dočasné možnosti sdílet hudbu se živým publikem, přestože kromě maďarského perkusisty Andráse Dése se koncertu nemohli účastnit všichni členové jejího domovského JigDoll ansámblu. Jejími spoluhráči byli dále íránský kytarista Mahan Mirarab žijící ve Vídni a rakouská houslistka a zpěvačka Claudia Schwab.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.