Důvěrná sdělení – Jan Wagner: Zátiší
V dalším pětidílném cyklu v programové řadě Roku německého jazyka Důvěrná sdělení zazní básně německého básníka Jana Wagnera. Básně vybral, z němčiny přeložil a komentuje Zbyněk Fišer.
Jan Wagner, narozený v roce 1971 v Hamburku, přesídlil do Berlína v polovině devadesátých let. Zde se věnuje kulturní publicistice, překládá poezii z angličtiny, píše poezii. Většina básní v tomto rozhlasovém cyklu je vybrána z jeho první básnické sbírky s názvem Probebohrung im Himmel, česky jako Zkušební vrt v nebi. Wagner upoutal svým smyslem pro detail, soustředěním na statický obraz v krajině, v místnosti, v čase.
Dalo by se říct, že jeho básně jsou jako slovy vykreslené zátiší nebo momentka. Za slovy se ovšem skrývá mnohé jen v náznaku. Wagnerova poezie vyžaduje aktivního posluchače, navíc znalého často mnoha kulturních souvislostí. Odkazy, aluze, neukotvené citáty budí neustále posluchačovu a čtenářovu pozornost, a ta nabuzená napětím líčeného okamžiku je zárukou, že se příjemce básně nebude nudit. A vskutku, ačkoli se to jen podle titulů na první pohled nezdá, básník se dotýká témat, která se zdaleka nerozplynou jen s šedivou mlhou v povětří. Wagner nás vede nenápadně k poznatku, že někde mezi nebem a zemí se odehrávají malá existenciální setkání a dobrodružství, která jsou hodna naší, lidské pozornosti.
Cyklus natočil v brněnském studiu Českého rozhlasu režisér Radim Nejedlý.
Nejposlouchanější
-
Maxim Gorkij: Stařík. Karel Höger a Ladislav Pešek v kriminálním dramatu ze staré Rusi
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
-
Hilary Bellová: Vlčí ukolébavka. Může být devítileté dítě vrahem?
-
Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol. „Jediné, co v životě je jisté, je smrt“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.