Dostát ideálu čestného člověka. Osudy přední české japanoložky Vlasty Winkelhöferové
Byla spoluautorkou prvních českých dějin japonské kultury, dějin moderní japonské literatury a řady dalších odborných knih. Prostřednictvím svých překladů představila českým čtenářům moderní i klasickou japonskou literaturu. Poslechněte si rozhlasové vzpomínky Vlasty Winkelhöferové.
Technická spolupráce: Petr Janečka
Natočeno: v roce 2016
Japanoložka Vlasta Winkelhöferová (1932–2022) byla vůbec první překladatelkou výrazného moderního japonského spisovatele Kóbó Abeho a řady dalších japonských autorů, nositelky Řádu vycházejícího slunce. Dětství prožité za války ji přinutilo nedobrovolně dospět. I malá křehká dívka s tak drobnýma ručkama, že na klaviatuře „neobsáhla septimu, natož oktávu“, byla postavena před situace, v nichž se musela zachovat jako zralá žena. Mezi ty nejtraumatičtější patřilo zatčení tatínka gestapem.
Oporu nacházela nejen v pevně semknuté rodině, ale i ve svém vlídném učiteli a odvážném odbojáři Janu Zelenkovi-Hajském, a nepochybně i ve skautingu. Říká k tomu: „Myslím, že morální a etické zásady, které hlásal, se mi staly plnohodnotnou náhradou za jakékoli náboženství a poctivě jsem se snažila v jejich duchu dostát ideálu čestného člověka.“
Čtěte také
Vlasta Winkelhöferová objevovala největší poklady v bratrově i otcově knihovně, zejména cestopisy a dobrodružné romány. Zvlášť ji fascinovaly časopisy Travel in Japan. Ukázalo se, že rozhodnutí studovat vzdálený jazyk a kulturu je volba osudová. Jedním ze tří studentů teprve tři roky existujícího oboru byl totiž i budoucí manžel Jan Winkelhöfer, po listopadu 1989 velvyslanec v Japonsku a na Filipínách.
Dnešní studenti, rozmazlení internetem a dalšími technickými pomocníky, by si asi stěží dovedli představit studium v padesátých letech bez kvalitních slovníků, možnosti vycestovat i mluvit s rodilými mluvčími. Vlasta Winkelhöferová nakonec do Japonska vycestovala třikrát. Jak píše v úvodu knihy Mingei – lidové umění a řemeslo v Japonsku, za mimořádnou přízeň osudu považovala možnost zastihnout Japonsko v době, kdy staré zvyky, tradice a lidová řemesla byly ještě samozřejmou součástí japonského života. Její vyprávění ve vltavských Osudech se ale stále stáčí k domovu, do Československa poničeného nacismem i komunismem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Jak jsem se protloukal, Cesta do Carsonu, Podivný sen a další příběhy Marka Twaina
-
Friedrich Dürrenmatt: Proces o oslí stín. Komedie o hlouposti a jejích následcích
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa. Fragmenty ze vzpomínek českého básníka čte Rudolf Hrušínský
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
